Bojoval u el-Alameinu i na Dukle
Jedním z československých vojáků, kteří za druhé světové války prošli nejdelším bojovým nasazením, byl tankista Bohuslav Novotný řečený Slávek. Byl raněn v Tunisku, na Dukle a u Liptovského SvätéhoMikuláše. Bohuslav Novotný se narodil 9. prosince 1914 v Trutnově. V srpnu hektického roku 1938 získal na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě hodnost poručíka pěchoty. Za mobilizace na podzim 1938 velel četě 9. roty pěšího pluku 25 v Lučenci. Po německé okupaci odešel 10. července 1939 do Polska. jezdeckému pluku the Royal Scots Greys, vyzbrojenému tehdy středními tanky Grant.
S plukem prodělal ústup od Gazaly, bitvy u Alam Halfy a u el-Alameinu a pronásledování vojsk Osy do Tuniska, kde byl raněn. Po přesunu čs. vojáků ze Středního východu do Velké Británie a jejich zařazení do Československé samostatné obrněné brigády v roce 1943 byl přidělen k tankovému praporu 1, v jehož třetí rotě velel tankové četě. V létě 1944 byl přemístěn k 1. čs. armádnímu sboru v SSSR, kde v době bojů na Dukle velel tankovému praporu 1. V Dukelském průsmyku byl opět raněn.
Sovětským velením zpravodajsky a strategicky zpackaná Karpatsko-dukelská operace v té době končila. Ani hrdinství a sebeobětování československých a sovětských vojáků na karpatských hřbetech nedokázalo zázraky a koridor k bojující 1. československé armádě na Slovensku nikdy nevznikl. V 1. čs. armádním sboru v SSSR pak byli probenešovsky orientovaní velitelé pod záminkou hledání viníků za porážku v Karpatech nahrazováni kádry s vazbami na komunistickou stranu. Taktéž tankisty oblíbený velitel kapitán Novotný byl ve Stropkově 15. prosince 1944 z velení tankového praporu odvolán a přeřazen k samopalníkům. Při protiútoku u Liptovského Svätého Mikuláše v noci z 9. na 10. března 1945 byl raněn potřetí. Po válce byl povyšován až do hodnosti majora generálního štábu, ale po únoru 1948 byl z armády vyhozen a strávil dva roky v pracovním táboře. Po návratu pracoval jako svářeč ve vagonce v Popradu. Zemřel 12. května 1986.