Papež požehná soše české světice
Podzim se ve Vatikánu odehraje v české režii. Koncem září se uskuteční svatováclavská mše u hlavního oltáře baziliky svatého Petra. Ještě předtím papež převezme sochu Anežky České. „Lidé mi píší, že by měla být svatořečena také Eliška Přemyslovna,“říká český velvyslanec Pavel Vošalík.
PRAHA/VATIKÁN O Češích se často hovoří jako o nejateističtějším národě v Evropě. Dnes se ale proti této nálepce postaví. Socha patronky českých zemí, svaté Anežky České, totiž ozdobí kryptu pod svatopetrskou bazilikou ve Vatikánu. Umístění pro ni vybral sám papež František, který dílo osobně převezme při mimořádné generální audienci.
Podle velvyslance u Svatého stolce Pavla Vošalíka je trvalé vystavení sochy světice velkým úspěchem a unikátem. Do chrámu v centru katolické církve nová umělecká díla zpravidla nepřibývají. „Nikdo se o to nepokusil. Bazilika svatého Petra je tak bytostně spjata s historií, že myšlenka na umístění moderní sochy do jejího interiéru může mnohým připadat téměř kacířská,“řekl LN diplomat.
Přesto Češi se svou snahou uspěli. „Netroufám si být vykladačem myšlenek papeže Františka, ale připomínáme si Svatý rok milosrdenství a Anežka je symbolem toho, co od něj Svatý otec očekává,“doplnil Vošalík.
Po Anežce další svatí?
Ochránkyně chudých z vyhnánovského pískovce ozdobí kapli evropských patronů, kde na ni čekají sochy Benedikta z Nursie a svatých Cyrila a Metoděje. Umístěním svojí světice do podzemí baziliky Češi možná strhnou lavinu.
„Podle mě mnoho kolegů ani netuší, že podobná kaple pod Svatým Petrem existuje. Anežka na ni strhne pozornost. A každý evropský národ má nějakého svatého, kterého třeba najednou bude chtít do Vatikánu také přivézt,“přemýšlí diplomat Vošalík.
Třistakilová socha svaté měří 160 centimetrů. Její autorkou je studentka hořické kamenické a sochařské školy Alena Kubcová Šubertová.
„Je to pro náš stát velké vyznamenání, protože dílo bude umístěné vedle světových autorů, takže je to vlastně takový světový unikát,“řekla senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL), která s nápa- dem na darování sochy papeži Františkovi přišla a prosadila ho.
Členka horní komory parlamentu do Říma poletí spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL), zástupci církví, neziskových organizací či skupinou handicapovaných dětí.
„Složením výpravy chci poukázat na odkaz, který nám Anežka Česká zanechala. Že se má stát postarat o chudé, staré, nemocné či nemohoucí,“vysvětlila Horská.
Českou výpravu papež přijme dopoledne. Mimořádná audience potrvá hodinu a půl. Buď přímo při ní, nebo po jejím skončení František soše Anežky požehná.
Odpoledne se uskuteční slavnostní mše v bazilice svatého Jana Křtitele Florentského, kterou bude sloužit kardinál Miloslav Vlk. Po ní se celé procesí přesune do Svatého Petra, nejprve se pomodlí u svatováclavského oltáře a poté poprvé spatří sochu Anežky na místě, které jí Svatý otec vyhradil.
Vatikán po česku
Patronka země rozšíří už tak poměrně významnou českou stopu ve Vatikánu. V bazilice je také oltář svatého Václava a v kryptách pod ní, nedaleko místa, kde bude stát Anežka, je pohřben kardinál Josef Beran, politický vězeň nacismu i komunismu.
Další velká událost se ve svatopetrské bazilice uskuteční jen tři týdny po dnešním vystavení sochy Anežky, na svátek ochránce českých zemí svatého Václava. Ne každý ví, že vedle národní pouti ve Staré Boleslavi se každoročně koná také bohoslužba v ústředním vatikánském chrámu.
„Standardně se tak děje u oltáře svatého Václava, ale letos nám bylo povoleno mši sloužit u hlavního oltáře u katedry,“popsal unikátnost letošní připomínky českého světce Vošalík. Na slavnostní mši do srdce katolické církve dorazí skupina poutníků z ostravsko-opavské diecéze a také jejich němečtí přátelé.
Česko je sice jedinou zemí s katolickou tradicí bez smlouvy s Vatikánem, vzájemným vztahům ale absence mezinárodního dokumentu příliš nepřekáží. Již několikátá podoba paktu se stále připravuje. Podílí se na ní také Vošalík. Velvyslanec si myslí, že není třeba nikam spěchat.
„Lepší je pořádně ji připravit, shodnout se na tom, jakou roli má církev v české společnosti hrát a jak spolupracovat se státem,“míní.