Obálky nelepí. Odloží Rakušané volby?

Z hledání nové rakouské hlavy státu začíná být nekonečný příběh. Poté, co ústavní soud v červenci zrušil výsledky druhého kola voleb a nařídil kvůli porušení volebních pravidel jeho zopakování, hrozí nyní jejich další odklad.

VÍDEŇ/PRAHA Rakušané možná půjdou k opakovaným prezidentským volbám později, než původně předpokládali. Tři týdny před plánovaným hlasováním, jež se mělo uskutečnit 2. října, se totiž objevily problémy s nedostatečnou lepivostí u obálek pro korespondenční hlasování.

V několika případech se zjistilo, že se obálky s vloženým hlasovacím lístkem mohou samovolně rozlepit. Pokud by k tomu došlo, musely by je pak volební komise považovat za porušené, vyřadit je ze sčítání, a vyloučit tak možnost manipulace s hlasy.

Ještě ve čtvrtek psala rakouská média o tom, že počet vadných obálek zřejmě nepřesáhne kritickoumez a datum hlasování to neohrozí.

Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka dokonce tvrdil, že „přeložení voleb je nemožné“a po právní stránce přípustné pou- ze ve výjimečných případech, například kdyby některý z kandidátů ještě před hlasováním zemřel.

Včera ale zřejmě názor změnil. „Pokud není možné zajistit řádné provedení voleb kvůli zjevné výrobní vadě, je mým úkolem coby nejvyššího představitele volebního orgánu neprodleně zvážit odklad,“uvedl včera Sobotka. Zároveň dodal, že se svým občanům za technické nesrovnalosti omlouvá.

Jak později napsal deník Die Presse s odvoláním na zdroje blízké ministerstvu vnitra, Sobotka zřejmě považuje zjištěné nedostatky u obálek pro hlasovací lístky za natolik závažné, že „mnohé nasvědčuje tomu, že hlasování bude odloženo“.

List zároveň uvedl, že jako náhradní termín by připadala v úvahu některá z nedělí v druhé polovině listopadu: mezi 13. a 27. listopadem.

Van der Bellen odložil zahájení kampaně

Právě hlasy odevzdané korespondenčně sehrály velkou roli při volbách, jež proběhly v regulérním květnovém termínu.

Po sečtení hlasů odevzdaných ve volebních místnostech sice vedl kandidát populistické Svobodné strany (FPÖ) Nobert Hofer. Když se k tomu ale přičetly korespondenční hlasy, konečným vítězem se stal kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen. Ten díky nim získal o nece- lých 31 tisíc hlasů víc a začal se chystat na stěhování do vídeňského Hofburgu, sídla prezidentů.

O několik týdnů později ovšem nastal zásadní obrat. Svobodní podali proti způsobu sčítání hlasů řadu stížností. Předložili například důkazy, že některé obálky byly otevřeny mimo prostory k tomu určené.

Začátkem července pak ústavní soud jejich podnětům vyhověl a nařídil zopakování druhého kola. Vláda následně rozhodla, že opakované volby proběhnou první říjnovou neděli.

Oba prezidentští kandidáti reagovali na poslední vývoj odlišně. Norbert Hofer přišel s návrhem, aby při nadcházejících náhradních volbách byla možnost hlaso- vat dopisní formou zcela zrušena. „Každý Rakušan má právo na to, aby byl jeho hlas započítán,“řekl s tím, že ministr vnitra by měl z opětovných potíží vyvodit důsledky a odvolat předsedu rakouské ústřední volební komise.

Jeho protikandidát Alexander Van der Bellen, jemuž v květnu hlasy odeslané poštou pomohly k vítězství, zrušení korespondenční volby odmítá. Argumentuje tím, že volby musí proběhnout na základě stejných pravidel jako v květnu, v opačném případě by totiž mohly být znovu zrušeny. Kandidát Zelených oznámil, že dokud se celá situace nevyjasní, odloží zahájení oficiální předvolební kampaně. Její start původně plánoval na tento víkend.