Vyšli z Guantánama, vrací se k teroru
WASHINGTON/PRAHA Slovy někdejšího amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda to mělo být místo k zadržování zvláště nebezpečných lidí, jejich výslechům v optimálních podmínkách a stíhání za válečné zločiny. Neprodyšně uzavřená základna na karibském ostrově se zdála být tím jediným správným místem, kde bezpečně držet pod zámkem teroristy. Skutečné i domnělé.
Psalo se 11. ledna 2002, když branami nového detenčního zařízení v zátoce Guantánamo v jihovýchodním cípu Kuby prošla první skupina zadržených. Bylo to přesně čtyři měsíce poté, co Spojené státy zasáhla série krvavých teroristických útoků. Amerika vstoupila slovy tehdejšího prezidenta George W. Bushe do „války proti terorismu“.
Tehdy se námořní základna, kterou si už od roku 1903 USA pronajímají od Kuby (od revoluce v roce 1959 si však Havana demonstrativně nepřebírá šeky za pronájem jako výraz nesouhlasu s její existencí na svém území), změnila v přední linii této války.
Symbol zvůle USA a munice pro propagandu islamistů
Pro druhé je však věznice mimo dosah soudů, kde byli a dodnes stále ještě jsou dlouhé roky drženi lidé, aniž by vůči nim zaznělo jakékoliv obvinění, symbolem nespravedlnosti a zvůle Washingtonu. Ponurým místem, které se vepsalo do povědomí široké veřejnosti praktikami jako waterboarding nebo nucená výživa vězňů.
A v neposlední řadě je to rovněž místo, které je spolu s bývalou iráckou věznicí v Abú Ghrajbu mocnoumunicí propagandy radikálních islamistů. Jejich optikou je to symbol americké zlovůle vůči muslimům celého světa. Ostatně, ne náhodou obléká takzvaný Islámský stát své západní zajatce do týchž oranžových mundúrů, jaké nosili vězni v těchto amerických žalářích.
Věznicí prošlo 779 lidí
Zpočátku se úřady pokoušely počty zadržovaných i jejich identitu tajit. Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím se však novinářům podařilo zjistit, že zařízením dodnes prošlo celkem 779 lidí. Jak svého času prohlásil prezident Bush, bylo mezi nimi i 14 vysoce postavených členů al- Káidy, včetně strůjce 11. září Chálida Šajcha Muhammada. Po sérii skandálů, kdy se světová veřejnost dozvěděla detaily o mučení zadržovaných, odpí- rání jejich základních práv nebo míře sebevražd za zdmi zařízení, ovšem Washington začal čelit intenzivnímu mezinárodnímu tlaku na to, aby ho uzavřel.
Počet zadržených nakonec začaly USA postupně skutečně snižovat. Když přitom v roce 2009 nastoupil do Bílého domu Barack Obama, učinil z definitivního uzavření kontroverzní věznice dokonce jednu ze svých priorit. V té době v ní bylo drženo 242 lidí.
Jeho plán zavření nechvalně proslulého zařízení počítal s tím, že drtivá většina ze zadržených bude propuštěna do třetích zemí, pokud se prokáže, že již nepředstavují bezpečnostní hrozbu. Desítky vězňů tak zamířily do různých států světa – od Evropy přes Blízký východ a Afriku až po Latinskou Ameriku. Několika někdejších vězňů se ujalo i sousední Slovensko. U zhruba 30 až 60 vězňů však Obamův plán od počátku počítá s tím, že je v budoucnu přesunou přímo do USA do věznic s maximální ostrahou. Zde však prezident naráží na potřebný souhlas Kongresu, v jehož obou komorách mají většinu republikáni. Obama ovšem nadále trvá na tom, že chce věznici na Kubě zavřít ještě do konce mandátu.
„Udržování tohoto zařízení v provozu je v rozporu s našimi hodnotami. Podrývá to naše postavení ve světě. Je vnímáno jako skvrna na naší rozsáhlé praxi dodržování těch nejvyšších standardů v otázce vlády práva,“opakoval letos v únoru znovu svou výzvu k uzavření věznice.
Po 11. září se americká základna v kubánském zálivu Guantánamo změnila v přední linii boje s terorem. V kontroverzním zařízení dnes zůstává 61 vězňů. Asi šestina zadržovaných se přitom po propuštění připojila k teroristům.
Z Kuby mezi radikály
V polovině srpna Guantánamo opustila zatím největší skupina propuštěných, celkem 15 lidí, které převzaly Spojené arabské emiráty. Dnes tam ještě zůstává 61 vězňů. Jenže jak se ukazuje, jsou dost možná tím menším problémem, jemuž Washington čelí. Část vězňů z Guantánama se totiž po propuštění prokazatelně přidává k teroristům.
Jak loni v lednu ukázala zpráva Kongresu s odkazem na tajné služby, z celkem 532 vězňů propuštěných za Bushovy éry se jich 111 prokazatelně připojilo k teroristickým buňkám. U dalších 74 pak panuje podezření. Z dalších 144 vězňů, kteří se dostali na svobodu od Obamova nástupu do ledna 2015, se jich k radikálům přidalo sedm a blíže neurčený počet dalších je z téhož podezřelý.
Sečtou-li se tato čísla, vychází, že 17 procent vězňů se po propuštění z Guantánama prokazatelně přidalo k teroristům. I ve světle těchto zjištění se tak nezdá příliš pravděpodobné, že by se Obamovi do ledna, kdy ho vystřídá v Bílém domě Hillary Clintonová nebo Donald Trump, podařilo přesvědčit Kongres o úplném zavření věznice. Bude tedy zřejmě na jeho nástupci, jak se s tímto ponurým dědictvím popasuje. Trump se už dušoval, že zavede praktiky, vedle nichž bude waterboarding slabým odvarem.
K tématu čtěte i text „Spojené státy otřesené“na straně 19