Hotel, který hledá cestu k „druhým“
počasí v zahradě) promítají artové filmy. „Máme mnoho dobrovolníků, kteří nás podporují v nejrůznějších oblastech,“podotýká Zwettler. Sousedé přicházejí věnovat cizojazyčné knihy do hotelové knihovny, pomáhají se zařízením prostor. Magdas úzce spolupracuje i s vídeňskou Akademií výtvarných umění a nabízí rezidenční pobyty pro umělce. Každý z bezmála devadesáti pokojůmá svůj osobitý styl a šarm. Hodně se tu pracuje s konceptem upcyclingu, tedy nového využití a zhodnocení starých kusů nábytku a dalších předmětů.
Koncem května sloužil hotel i jako volební místnost v druhém kole hlasování o nové rakouské hlavě státu: „Přišlo sem šest stovek lidí, aby odevzdalo své hlasy,“vzpomíná Zwettler. Vypráví, jak při té příležitosti zaměstnanci Magdas vymalovali ve svých jazycích na dlažbu před vchodem třetí sloku rakouské hymny, která začíná slovy „svobodně a věrně kráčíme do nových časů“a končí „milované Rakousko“. Fluoreskující barvou, aby ná- pis svítil ve tmě. „Zcela vědomě jsme si vybrali tuto třetí sloku, na znamení, že do nové doby jdeme směle. Máme zde momentálně zaměstnance šestnácti různých národností, pro něž se Rakousko stalo novým domovem, a společně to zvládneme,“vysvětluje Zwettler.
„Jsme absolutně přesvědčeni, že diverzita nejen Rakousku, ale Evropě celkově prospívá, a vidíme v ní velké šance. Jasně, že existují výzvy. Jsme si toho plně vědomi. Zde vMagdas hotelu jsme zatím neměli žádné negativní zkušenosti,“zdůrazňuje Zwettler. Dvě třetiny zaměstnanců hotelu za sebou podle něj mají zážitek s útěkem ze své vlasti. Pravda, ne všichni zkušenost nedávnou: někteří žijí v Rakousku už řadu let a dlouho mají i pracovní povolení. Jen dosud nedostali možnost uplatnit se. V hotelu mohou získat potřebné zkušenosti, ale také si doplnit jazykové i odborné vzdělání, nutné pro další práci v cestovním ruchu.
„Doufáme, že se lidé, které jsme zde zaměstnali, během jednoho nebo dvou let vyučí a zvýší si sebevědomí natolik, že se budou moci ucházet omísto i v jiných hotelích a restauracích, a tím znovu vytvářet volná místa pro další uprchlíky,“vysvětluje Zwettler. Když jsou si lidé vědomi vlastní ceny, mají podle něj větší motivaci dále se rozvíjet. A také jít za lepším – v Magdas zaměstnancům zásadně vyplácí jen minimální mzdy, určené kolektivní smlouvou pro dané odvětví. S navýšením platu či dlouhodobým kariérním postupem tady počítat nelze.
Tady máš šanci – a snaž se!
Plán pomalu, ale jistě vychází. Za rok a půl provozu už zMagdas odešli do jiného hotelu dva zaměstnanci, další by měli brzy následovat. Gerhard Zwettler zároveň přiznává, že úspěšnost není stoprocentní: „Musím férově dodat, že jsme zde měli pracovníky, kterým jsme museli po pár měsících říci, že hotelnictví pro ně není právě vhodný obor. Základním předpokladem pro práci v hotelu a gastronomii je ochota nabízet služby,“říká ma- nažer. Ne každý na to zkrátka má povahu. On sám z branže pochází. Vystudoval specializovanou školu, po ní sedm let v hotelu pracoval. Pak se ale ve své kariéře vydal jiným směrem – mimo jiné se věnoval rozvoji SOS dětských vesniček ve střední a východní Evropě včetně České republiky. Do Magdas hotelu přišel původně jako poradce. „Pak jsem byl požádán, abych doporučení, která jsem představil, také uvedl do praxe. Proto jsem teď tady,“dodává s úsměvem.
Pracovníky si Zwettler pečlivě vybírá z přistěhovalců, kteří jsou již registrovaní na pracovním trhu. Spolupracuje přitom s pracovním úřadem a sociální poradkyní, která v hotelu působí. „Tři nejlepší kandidáty nebo kandidátky si pozveme na zkušební jednodenní trénink a potom máme mnohem lepší základ pro rozhodování,“vysvětluje Zwettler. Předtím, než zaměstnanec získá místo, je seznámen s přesným plánem toho, co se od něj v následujícím roce očekává a jakou podporu mu přitom Magdas může poskytnout – například ve formě dodatečných kurzů. „Neinvestujeme do zaměstnanců jen tím, že jim dáme pracovní místo, ale dále je i vzděláváme. A samozřejmě očekáváme, že naši budou tuto investici s velkou radostí přijímat a také o ni projevovat zájem,“dodává. Zatím to prý jde velmi dobře.
Hotel Magdas měl od začátku sloužit nejen jako projekt pro pár jednotlivců, ale především jako vzor pro ostatní. Podle Zwettlera se mu i toto poslání daří naplňovat. V Rakousku je podle něj stále více podniků, které uprchlíky zaměstnávají, další zaměstnavatele bymohly motivovat rozhovory, které zástupci hotelu pořádají společně s Rakouskou hospodářskou komorou.
O koncept hotelu je zájem i v zahraničí, například v Nizozemsku. „Tento vývoj, že by se značka Magdas uplatnila imezinárodně a měla větší vliv i v evropském kontextu, vnímáme velmi pozitivně,“říká Zwettler.
V Rakousku už pod hlavičkou Magdas funguje nejen hotel, ale i několik dalších sociálních podniků. Například dvě velké kuchyně, které zásobují pečovatelské domy Caritas a restaurace Magdas Kantine v desátém vídeňském obvodu. Od letošního května k nim nově přibyla čistírna, která má pomoci zpět na pracovní trh zejména dlouhodobě nezaměstnaným. Na podzim by se podle Zwettlera měl přidat i nový projekt pod názvem Magdas Design, v jehož rámci mají mladí rakouští designéři vyvíjet prototypy, které se pak budou vyrábět v chráněných dílnách Caritas a prodávat.
„Jedním z našich přístupů je, že zcela vědomě přetváříme nevýhody ve výhody,“vysvětluje Gerhard Zwettler další díl filozofie značky, jejíž název se skládá z německých slov mag a das a v překladu znamená „líbí se mi“. „Právě v turismu je zvlášť cenné, pokud někdo má mezinárodní tým, který mluví různými řečmi – tam je to vlastně výhoda, a nikoli handicap,“zdůrazňuje. Pestrost personálu přináší svěží vítr v neposlední řadě i do hotelové kuchyně. V klasickém ubytovacím zařízení jen těžko dostanete ke snídani i čerstvý humus nebo falafel. Orientální lahůdky a zajímavé drinky ostatně Magdas nabízí třeba i při brunchích a společenských akcích.
Magdas vypadá na první pohled jako kterýkoli západoevropský hotel, který si potrpí spíše na mladou a tak trochu alternativní klientelu. Je ale víc než jen to.
Otazník tu však přece visí
Za svého jedenapůlletého provozu posbíral hotel Magdas již několik prestižních ocenění – loni na podzim například Hospitality Innovation Award, letos v květnu jednu z cen SozialMarie za sociální inovace, v červnu byl vyznamenán cenou Trigos pro sociálně angažované podniky.
Kam se ale bude projekt ubírat dál, až jeho čas za tři roky vyprší? „Co se stane s tímto domem, je zcela ve hvězdách,“podotýká smířeně Gerhard Zwettler. „Je to stavba ze sedmdesátých let, bylo tady za malých nákladů opraveno jen to nejnutnější. Pokud by to nadále měl být hotel, byly by zde nutné zásadní investice od střechy po sklep, kompletně nové topení,“vypočítává. Organizace Caritas podle něj navíc nemá ambici v oblasti cestovního ruchu trvale zakotvit – od počátku spíše chtěla vytvořit modelový projekt, který bude mít signální působení a bude inspirovat ostatní. Zwettler pevně doufá, že se to podaří – ideálně doma i v zahraničí.