Unie přidá peníze na migrační krizi

Kolik půjde na uprchlickou krizi

vatsko a Švédsko. Polepší si naopak země, kde se od roku 2013 hospodářská situace oproti celoevropskému průměru ještě mírně zhoršila. Patří sem státy, které naopak léta platily spíše za „bohatý Západ“. Nejen krizemi stižené Řecko, Itálie, Španělsko, ale třeba také Dánsko nebo Belgie. Pro Česko každopádně ztráta tří miliard korun z peněz EU není žádná pohroma. „Je to čistě technická věc. Čili žádné drama a nic, s čím bychom nepočítali,“míní velvyslanec při EU Martin Povejšil.

Jeho slova potvrzují i celková čísla. Zmíněných 115 milionů eur je přibližně půl procenta sumy, kterou má na „dohnání Západu“Česko do roku 2020 k dispozici.

Mnohem důležitější než roční

Na migraci je v rozpočtu EU na příští rok vyhrazeno 5,2 miliardy eur.

Tři miliardy eur půjdou na opatření uvnitř EU. Patří sem peníze na elektronický systém na hranicích, koordinaci azylového systému, ale i humanitární pomoc.

2,2 miliardy eur jsou určeny na pomoc v zahraničí. Poputují mimo jiné do Turecka, Libanonu a Sýrie, aktivovat by se měl Svěřenský fond pro Afriku a také nový, rozvojový fond. Ten by měl přilákat i soukromý kapitál. rozpočet je navíc takzvaná unijní sedmiletka – tedy peníze vyčleněné pro každou členskou zemi EU na období let 2014 až 2020.

Většina států je kvůli pozdnímu schválení operačních programů teprve na začátku čerpání a připravený balík je i po krácení příliš velký na to, aby to některé již rozjednané projekty mohl ohrozit.

ČR má velkou rezervu

Platí to i pro Česko. Z téměř 650 miliard korun, které můžeme do roku 2020 čerpat, bylo k polovině roku přiděleno jen sedm procent, pouhé procento z této částky pak v podobě faktur dorazilo do Bruselu k finálnímu doúčtování. I po škrtech v řádu několika miliard korun na příští rok tak českým žadatelům o evropské peníze stále zůstává velká rezerva.

Více peněz na migraci navíc není téma, které by bylo politicky sporné. Celkem 5,2 miliardy eur, které jsou v unijním rozpočtu na příští rok vyčleněné na uprchlíky a ochranu hranic, půjde na projekty, které Česko dlouhodobě podporuje. Patří sem posílení pravomocí pohraniční agentury EU (Frontex) nebo vytvoření elektronického systému Entry/Exit, který by prostřednictvím biometrických dat v pasech monitoroval pohyb osob na vnějších hranicích Schengenu. A také peníze do uprchlického fondu pro Turecko, kam se členské země a Brusel zavázaly vložit dohromady tři miliardy eur.

Novinkou v rozpočtu má být Evropský fond pro udržitelný rozvoj na prevenci konfliktů, před nimiž lidé utíkají ze své vlasti.

Brusel láká soukromníky

Brusel si slibuje pákový efekt – tedy že peníze z členských zemí a společného rozpočtu EU přilákají i soukromé dárce. Podle slovenského státního tajemníka Lukáše Parízka, jehož země EU předsedá, by hodnota investic mohla v několika letech dosáhnout až 40 miliard eur.

„Doma hledáme cestu k násobení veřejných, privátních i nadnárodních zdrojů pro rozvojové projekty, stejně musíme postupovat i na evropské úrovni,“řekl k fondu pro prevenci migrace náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.