Německo chce víc práce pro běžence
Kdo se účastní
Zapojení uprchlíků do německého pracovního trhu je během na dlouhou trať. Dosavadní zkušenosti ukazují, že průměrně trvá přibližně 22 měsíců, než jsou schopni nastoupit do nějaké velké firmy.
BERLÍN/PRAHA Dnes večer se uskuteční v budově spolkového kancléřství v Berlíně jedna z dalších vrcholných schůzek, od nichž si vláda slibuje pomoc při integraci uprchlíků.
Kancléřka Angela Merkelová zde přijme zástupce třicítky velkých německých firem. Bude s nimi řešit otázku, jak zvýšit zaměstnanost běženců, a tím přispět k jejich začlenění do společnosti.
„Pokud se běženci integrují do Německa prostřednictvím práce, bude to výhra pro nás všechny,“prohlásila kancléřka již dříve v několika rozhovorech. Doplnila ale, že je ještě zapotřebí daleko většího úsilí, a to nejenom na straně firem, ale i vlády.
Oficiálně je sice účelem dnešní schůzky „vzájemně se informovat, čeho bylo dosud dosaženo“. Německá média ale spekulují, že Merkelová bude po velkých koncernech požadovat, aby byly v této souvislosti aktivnější.
Zatím totiž není jejich bilance příliš povzbudivá. Nedávno například provedl list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) průzkum mezi největšími německými podniky. Přitom zjistil, že třicítka z nich dosud zaměstnala pouhých 54 uprchlíků, přičemž nejvíc jich přijala německá pošta, v níž má menšinový podíl německý stát.
Na jaře letošního roku přitom byly plány velkých německých koncernů ambiciózní. Celkem 36 z nich se spojilo do platformy My spolu („Wir zusammen“) s cílem vytvářet pracovní příležitosti pro běžence. Řada z nich jim slíbila nabídnout stáže ve firmách, případně i možnost vyučit se.
Merkelové vláda jim na oplátku vyšla vstříc, když uložila úřadům práce, aby volná pracovní místa neobsazovaly pouze občany Německa či zemí Evropské unie, ale mohly na ně přijímat i uprchlíky.
Velké firmy narazily kvůli kvalifikaci
Brzy se ale začaly na straně běženců objevovat překážky. „Odhadujeme, že sedmdesát procent z nich nemůže prokázat, že by mělo nějakou profesní kvalifika- ci. U čtvrtiny z nich není vůbec jisté, jestli vůbec někdy navštěvovali nějakou školu,“shrnul hlavní problémy Herbert Brückner z německého Institutu pro výzkum pracovního trhu a vzdělávání.
Právě chybějící kvalifikace je považována za hlavní překážku, aby běženci mohli pracovat v některé z velkých firem. Do integračního projektu My spolu se zapojily přední německé firmy. Zde je jejich seznam:
Opel, Adidas, Airbus Group, Deutsche Bank, Lufthansa, Deutsche Post, Deutsche Telekom, Deutsche Wohnen, DZ BANK, Estril Berlin, Evonik Industries, Flughafen München, Franz Haniel & Cie., Freudenberg Gruppe, Gruner+Jahr, Hager, Henkel, Hugo Boss, LANXESS, media control, Plan.Net , ProSiebenSat.1 Media, Robert Bosch, Rocket Internet, RWE, Siemens, Sixt, SolarWorld, Telefónica Germany, ThyssenKrupp, Viessmann, TUI, United Internet, Voith, Volkswagen, WMF Group, Wolf.
Šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Eric Schweitzer nedávno v rozhovoru pro rozhlas uvedl, že průměrně trvá 22 měsíců, než je uprchlík připraven na to, aby se mohl začít zaučovat v rámci nějaké firmy.
Opačná je situace u středně velkých a malých společností, kde jsou kvalifikační nároky nižší. Během uplynulého roku v nich našlo práci přes 30 tisíc běženců. Uvedl to šéf Spolkového úřadu pro migrace Frank-Jürgen Weise, který pro to má odůvodnění: „Běženci najdou většinou práci v odvětvích, kde byl vždycky nedostatek lidí,“řekl listu Rheinische Post.
Mezi nimi dominují služby, následují stavebnictví, gastronomie, práce v autodílnách či v sociální oblasti.