Nechtění izraelští spojenci

Kdyby spolu v pondělí v Praze jednali Miloš Zeman a rakouský prezidentský kandidát Norbert Hofer o izraelsko-palestinském konfliktu, určitě by se shodli. Oba patří k hlasitým zastáncům Izraele a obecně sdílejí nedůvěru k muslimům, v tomto případě Palestincům. Hofer přitom svoji náklonnost k židovskému státu rád zdůrazňuje, aby nebyl spojován s antisemitskými výroky některých svých stranických kolegů, včetně nejznámějšího šéfa Svobodných Jörga Haidera.

Jak se ale na politiky jeho typu dívají samotní Izraelci, to je věc jiná. Když se totiž v pondělí na zasedání Světového židovského kongresu zeptali izraelského prezidenta, zda by byl ochoten se sejít s krajně pravico-

ORBIS UNUS

vými lídry, kteří se v minulosti angažovali v antisemitských aktivitách a později změnili názor, byl Reuven Rivlin jednoznačný: „Fašismus je proti našim hodnotám,“řekl s tím, že by pozvání od takových lídrů odmítl. Nevěří prý totiž tomu, že by se bývalý antisemita mohl stát přítelem Izraele.

Pravda, Hofer žádné hříchy tohoto typu na kontě nemá, jeho strana jich má ale celou řadu. A Izraelci nezapomínají. Když se proto Hofer letos v květnu v několika rozhovorech chlubil, že v rámci parlamentní delegace navštívil izraelský Kneset a setkal se s jeho šéfkou, brzy se ukázalo, že to bylo trochu jinak – Hofer sice v Izraeli skutečně byl, o oficiální návštěvě ale ministerstvo zahraničí nic neví a s vysokou představitelkou Likudu se nesetkal. „Omyl“vzal později na sebe Hoferův mluvčí, obtížný vztah FPÖ a Izraele ale není žádným tajemstvím.

Pokud se současní krajně pravicoví lídři průzkumů v některých evropských zemích dostanou do nejvyšších funkcí, bude izraelské diplomaty čekat nelehká volba. V malém ji už zažívají v Česku. Jak mi před časem sdělil jeden izraelský zdroj, diplomaty příliš netěší, kdo se v Česku k Izraeli nyní nejvíce hlásí. „Je těžké je odmítnout, na druhé straně to jsou ale lidé, s nimiž nechceme mít nic společného,“řekl zdroj s odkazem na krajní pravici.