Michelangelo digitálního věku

Před pěti lety 5. října 2011 zemřel Steve Jobs, zakladatel Applu a otec tisíciletí moderních technologií

PRAHA Skleněnou krychli na rohu newyorské Páté avenue a Central parku celou zahalila bílá látka s černým jablkem. Vlajková prodejna Apple se onoho říjnového dne přesně před pěti lety doslova zahalila do smutku nad zprávou o smrti zakladatele společnosti. Američané tehdy žili hlavně již zapomenutým soudem okolo úmrtí krále popu Michaela Jacksona. Dnes si ale každý naopak vybaví květiny, vzkazy, a dokonce i poněkud bizarně popsané ovoce připomínající u prodejen na celém světě památku Steva Jobse.

Mnozí od té doby zpochybňovali kult osobnosti, který se z evropského a hlavně českého pohledu mohl zdát poněkud přehnaný. Pozornější kolemjdoucí tehdy ostatně v metropoli přezdívané příznačně Velké jablko odhalil, že skutečným důvodem zahalení obchodu byla prostá rekonstrukce. Nicméně probíhající v „jobsovském“duchu a pod heslem, že neustále je co vylepšovat. Namísto z devadesáti se krychle nově poskládala jen z patnácti skleněných desek.

Právě myšlenky, vize a principy, které Jobs pro většinu lidí – mnohdy i neprávem – ztělesňuje, představují jeho odkaz. Společně s více než miliardou prodaných iPhonů a jednou z nehodnotnějších firem světa.

Sex, drogy a neoznačený hrob

Americký prezident Barack Obama reagoval 5. října 2011 na zprávu o úmrtí šestapadesátiletého podnikatele slovy, že svět ztratil vizionáře. Jeho fotky, ilustrace a někdy i nepříliš povedené malůvky nepřekvapí v kancelářích IT firem na celém světě. Stevovy výroky ale jako motivace zdobí třeba i kanceláře vysokých českých úředníků.

„Lidé mnohdy nevědí, co chtějí, dokud jim to neukážete,“vysvětloval kdysi Jobs, že "hračky" jako telefon iPhone či tablet iPad nevznikly jako odpověď na poptávku zákazníků. Společně s heslem, že produkt je k ničemu, pokud v něm není sex, se stal tento přístup základem filosofie, díky níž si podmanil svět a kterou se dodnes snaží kopírovat podnikatelé po celém světě.

Muž, jenž z nevychovaného hipíka vyrostl do ikony technologic- ké komunity a v pouhých sedmadvaceti letech se stal tváří roku a obálky časopisu Time, dnes zkrátka inspiruje více lidí než za svého života.

Dům, který koupil pro rodinu na jednom z předměstí Silicon Valley přitom dodnes není na první pohled ničím zajímavý. Poutní místo fanatických uctívačů sekty nakousnutého jablka se nestalo ani z domu Jobsových rodičů v kus vzdáleném Los Altos. Právě v jeho garáži založil společně s „tím druhým Stevem“Wozniakem společnost Apple.

Jobsovo tělo po boji s rakovinou slinivky spočinulo v neoznačeném hrobě na více než staletí starém hřbitově Alta Mesa Memorial Park přímo v srdci křemíkového údolí. Rodina tak posmrtně chrání soukromí otce, bratra a manžela, jehož vztahy s nejbližšími nebyly často idylické. Jeden z hlavních motivů životopisných knih i filmů je také vztah k opuštěné nemanželské dceři Lise.

Stejně tak se popsaly stohy papíru o Jobsově složité a těžko uchopitelné povaze. Například když psal profesor ze Stanfordu Robert Sutton knihu „Kreténům vstup zakázán“, která pojednávala o vztazích na pracovištích, přišla za ním spousta lidí právě kvůli Jobsovi. „Donutil lidi cítit se hrozně, dokonce se kvůli němu rozbrečeli,“řekl Sutton.

Nekonvenčnost byla Jobsovi vlastní nejen u výrobků Applu a chování k lidem kolem sebe v práci i v soukromí. Netradiční přístup k životu potvrzují i přiznání ke koketování s drogou LSD. Tvrdil dokonce, že to byla jedna z několika nejdůležitějších zkušeností, které v životě udělal. Stejně jako východní náboženství, ke kterým Jobs tolik inklinoval, či stravovací návyky. Vždy byl striktní vegetarián, například v mládí jedl jen ovoce a věřil, že tělo se zbaví samo všech nečistot a není třeba se pak ani sprchovat.

(Ne)nahraditelný Steve

Klíčová otázka, kterou si už pět let klade nejen technologický svět, je, zda se najde nový Steven Paul Jobs. Zda je možné nahradit muže, jenž se mechanické zručnosti učil od adoptivního otce, který jako melouch opravoval a prodával stará auta. Který opustil elitní humanitní školu, za niž dali jeho rodiče celoživotní úspory, aby následně chodil načerno na přednášky z techniky, žil z peněz za vracené lahve od Coca-Coly a jednoho teplého jídla denně v chrámu Hare Krišna. A podle svých slov to miloval.

Jobs byl manažer a obchodník, který stál doslova u prvopočátků moderní výpočetní techniky a dvakrát vybudoval firmu, která stanula na samotné špičce vývoje. Jen tak mimochodem byl také jedním z otců počítačem animovaných filmů, jehož většinu jmění netvořil Apple, ale podíl v kolosu Disney.

V čele jablečné firmy Jobse vystřídal dosavadní provozní ředitel Tim Cook. I když si na obchodní výsledky akcionáři nemohou stěžovat, podle mnohých Jobse nenahradil. Další technologický zázrak se zatím nekonal.

Osobnost Jobsova formátu také chybí. Jeho přítel a konkurent Bill Gates se stáhnul do pozadí jako většina jeho generace. Čeká se tak na někoho, kdo by stejně jako Steve Jobs byl slovy šéfa sociální sítě LinkedIn Jeffa Weinera novým Michelangelem digitálního věku.