Hurikány vycházejí i ze středu Evropy

Hurikánová sezona v Karibiku se vyvíjí dost divoce. Nynější hurikán Matthew zatím způsobil nejdramatičtější škody na Haiti, kde je považován za největší přírodní katastrofu od zemětřesení z roku 2010. Desetitisíce obyvatel té části ostrova, kterou nyní zasáhl hurikán, od zemětřesení žijí v nouzových příbytcích. Teď k nim přibyly další statisíce Haiťanů, kteří jsou mimo domov kvůli nové pohromě.

Obdobné zprávy se opakují po většině přírodních katastrof v rozvojovém světě. Typický scénář před časem sestavili vědci z Kolumbijské univerzity v USA, Světové banky a dalších institucí. Podle něj se také při živelní katastrofě jasně projevuje

EKOPOHLED

rozdíl mezi bohatými a rozvojovými zeměmi.

Vyspělý stát, v němž dojde k velké pohromě, dokáže její následky s většími či menšími obtížemi zahladit a hospodářské škody absorbovat, aniž by se při tom zhroutila jeho ekonomika. Zato pro chudé státy bývá kombinace ztrát na životech a materiálních škod nejničivější.

Jak konstatovali autoři studie, chudé země se často pohybují v začarovaném kruhu, v němž se pořád střídá pohroma a napravování jejích následků, které ještě není dokončeno, a už je tu pohroma nová – jak je teď právě vidět na Haiti. A zdá se, že k ošklivým stránkám přírody přidává své ještě bohatší část lidstva.

Hurikán totiž dodržuje určitá fyzikální pravidla. Vzniká nad vodami oceánu o teplotě alespoň 27 stupňů Celsia, kde mu v nabírání na intenzitě nebrání žádné terénní útvary jako na pevnině. Některé vědecké studie upozorňují, že navzdory nedostatečnému poznání dějů v atmosféře je varující už fakt, že při globální změně klimatu teplota oceánů stoupá, takže může hrozit zvyšování rizika výskytu hurikánů.

A protože změně klimatu napomáhá spalování fosilních paliv v elektrárnách a automobilových motorech, je dost pravděpodobné, že i my, kteří bydlíme hodně daleko od subtropických oceánů, přispíváme ke katastrofám, jež se tam dějí.