Češi na unijní vartě novou agenturu nepocítí
PRAHA Bulharsko-tureckou hranici od tohoto týdne hlídají unijní pohraničníci. A je mezi nimi i šest Čechů. Přestože v zemi působili čeští policisté již dříve, od čtvrtka mohou oficiálně vystupovat jménem celé EU. Stali se totiž součástí Evropské pohraniční a pobřežní stráže (EBCG), nové agentury, která nahradila dřívější Frontex.
Na práci českých posil unijní agentury se ale nic nezměnilo. Přestože eurokomisař pro migraci Dmitris Avramapulos označil EBCG za „historický milník“ve společné ochraně hranic, oproti působení Frontexu nová agentura významnější postavení nezískala.
Z varšavského ústředí sice přímo může zaměstnávat vybrané experty a nakupovat techniku, nikoliv ale třeba uniformy – od „obyčejných“pohraničníků členy evropské agentury dál odlišuje pouze modrá vesta v logem EU, navlečená na stejnokroj z domova.
Velení zůstává doma
Podobné je to i s pravomocemi. Evropští pohraničníci v terénu nadále podléhají velení mateřské země. A kdykoliv by na hranicích chtěli zasáhnout třeba proti převaděčským bandám, které vydělávají na lidském neštěstí, musejí mít k ruce kolegu ze státu, kde se právě nacházejí. Jen on může kupříkladu použít služební zbraň.
Start evropských pohraničníků, na nichž se země EU dohodly loni v prosinci, byl navíc ukvapený. Jádro EBCG v podobě sboru 1500 policistů ve skupině rychlé reakce, kteří budou schopni do pěti dnů zasáhnout kdekoliv po Evropě, zůstává jen na papíře. Do operačního módu, tedy skutečné akce, by měla zásahová skupina být připravena až počátkem prosince.
I tady se počítá s českou účastí. Podle unijního klíče by Česko do jednotek rychlého nasazení mělo vyhradit dvacet členů. Policejní prezidium už je vybralo, zatím ale na sbalených kufrech sedět nemusejí. „Jejich vyslání je připraveno prakticky okamžitě. Místo nasazení bude jasné až při aktivaci mechanismu rychlé reakce,“řekl LN David Schön, mluvčí policejního ústředí.
A je otázka, zda k nějakému bleskovému nasazení v terénu na- konec dojde. Teoreticky je možné, aby o vyslání skupiny rychlé reakce proti vůli některé členské země direktivně rozhodla Evropská komise.
S posvěcením hostitele
Její rozhodnutí musí ale posvětit Rada EU, tedy ministři vnitra členských zemí. Ti hlasují kvalifikovanou většinou a třeba Řecko nebo Itálie, o jejichž schopnosti ochránit vnější hranice EU se často pochybuje, by mohly být přehlasovány.
Ani pak by ale jednotky evropských pohraničníků neměly volné pole. Nadále by mohly vykonávat jen tu činnost, kterou jim přidělí hostitelská země. Tedy členský stát EU, kam by se Brusel rozhodl ve zrychleném režimu vyslat zásahovou jednotku.
Policejní prezidium proto nepředpokládá, že by práce českých policistů pod hlavičkou EBCG byla jiná, než jakou v cizině vykonávají dnes. „Domníváme se, že případné nasazení se nebude příliš lišit od aktuálního působení českých policistů v zahraničí,“dodává Schön.
Dvacet českých mužů a žen v „úderné“jednotce bude navíc jen zlomkem policistů, které prezidium vyslalo na pomoc ochraně vnější hranice EU – ať už pod hlavičkou bývalé agentury Frontex, nebo na základě bilaterálních dohod.
Aktuálně po Evropě působí 119 českých policistů v šesti zemích – 54 je v Maďarsku, čtyřicet v Makedonii, devět v Řecku, osm v Itálii, šest v Bulharsku a dva v Polsku.
Čeští policisté začali působit pod Evropskou pohraniční a pobřežní stráží. Nadále jsou ale jen hosty na cizím území. Domníváme se, že případné nasazení se nebude příliš lišit od aktuálního působení českých policistů v zahraničí