Žádný mail ani mobil. Vypněte je, radí v Belgii
BRUSEL/PRAHA Stejně jako pro většinu lidí v její generaci bylo pro čtyřiadvacetiletou stavební inženýrku Chloé v práci nejdůležitější vydělat peníze a vybudovat si jistou pozici v podniku. Trávila v kanceláři kolem dvanácti hodin denně a po práci komunikovala s kolegy. Po dvou letech se ocitla na pokraji syndromu vyhoření a musela vyhledat odbornou pomoc.
Chloé není ojedinělým případem. Podobný osud potká podle studie organizace SPF Emploi jednoho z deseti mladých Belgičanů.
Belgická strana Humanistický demokratický střed proto navrhuje „zákon o právu na chvíli vypnout“– právo zaměstnanců nechat po práci a o víkendech vypnutý telefon či počítač a nereagovat na pracovní e-maily, zprávy a volání.
Chránit rodinný život
Zákon má nejen předcházet syndromu vyhoření, ale také chránit rodinný život.
„Zaměstnanci si stěžují, že jim pořád někdo volá a jejich rodinný život tím trpí. Zároveň se ale bojí, že pokud nebudou neustále dostupní, přinejmenším přijdou o služební telefon,“upozorňuje Jan Meuwens z odborového svazu Setca. „Šéfové prý obvykle nikoho nenutí, aby odpovídal na e-maily po pracovní době. Někteří zaměstnanci ale v konkurenčním prostředí nechtějí působit líně, takže podléhají morálnímu tlaku a odpovídají pořád,“vysvětluje Meuwens.
Právě neustálé používání komunikačních prostředků je jádrem problému. Podle výzkumu odborového svazu FGTB pro víc než dvě třetiny zaměstnaných Belgičanů představuje chytrý telefon mimo pracovní dobu zdroj stresu. Čtvrtina z nich navíc cítí potřebu neustále nebo často kontrolovat pracovní e-mailovou schránku; 17 procent to dokonce považuje za svoji povinnost.
Humanistická strana se v návrhu zákona inspiruje Francií. Tamním parlamentem v červenci – po sérii generálních stávek a masivních protestů – prošel předpis, podle nějž musí od ledna 2017 všechny podniky zavést „nástroje regulace výpočetních zařízení, které zajistí respekt k volnému času a dovolené“.
Některé nadnárodní firmy, třeba Volkswagen, Mercedes nebo mobilní operátor Orange, francouzský zákon předstihly. Už od roku 2011 blokují zaměstnancům přístup do e-mailových schránek mimo pracovní dobu, do večerní a víkendové komunikace zapojují „asistenty v nepřítomnosti“, případně své zaměstnance jednoduše vyzývají, aby se kolegy či šéfy mimo pracovní dobu nenechali obtěžovat.
Podle Meuwense Belgie a belgické firmy za Francií i Německem zaostávají. „Nabídnout zaměstnanci služební chytrý telefon v některých podnicích nepřímo znamená, že musí být 24 hodin denně dosažitelný. To ale nejde. Jiné podniky už zavedly právo na nedostupnost do svých pracovních řádů, ale tím to skončilo,“shrnuje Meuwense.
Pascal Denhaerinck ze SFP Emploi tvrdí, že ani „zákon o odpojení“vzestup syndromu vyhoření nevyřeší: kamenem úrazu je totiž spíš celkové přetížení. „Pokud například manažeři nebudou smět posílat e-maily od pátečních 17 hodin a všechnu práci si nechají na pondělí ráno, jenom to problém přesune. Můžou pak být vystresovaní celý víkend,“uvedl Denhaerinck v listu Le Soir.
Podle Sébastiena Robeeta z Národního centra zaměstnanců je naopak navrhovaný zákon zbytečný. Stačí se řídit existujícími pravidly.
Každý desátý Belgičan se stane obětí přílišného pracovního tempa a musí vyhledat odbornou pomoc.