O českých kmenech v 9. a 21. století

Lidové noviny - - Orientace Výběr - ZBYNĚK PETRÁČEK

Jak to vypadalo v Čechách, když Praha ještě nebyla metropolí, ba jako město neexistova­la? O době, kdy těžištěm kmenové moci bylo Kolínsko, poučí návštěvník­y výstava v Kolíně.

Za dobu temna se označuje leccos. U nás to od Aloise Jiráska bývá začátek 18. století. Pro Angličany je to 5. století, kdy se Římané stáhli z Británie a další zprávy o ní se opírají jen o legendy (zvláště ty artušovské). Něco podobného platí i pro Čechy v 9. století.

Tím není řečeno, že informace o starších dobách jsou jasnější. Ale v 9. století byla už na západ od Čech ustavená křesťanská civilizace s těžištěm v Řezně – nejbližším městě s antickou tradicí a fungujícím biskupství­m. Na východě byla známá Velká Morava jako stát i dějiště ideového přetahován­í mezi křesťanstv­ím západním a východním. Jen Čechy tvořily informační „temnou díru“mezi tím.

Nikdy se zřejmě nedozvíme, zda muž a žena z kolínského hrobu patřili k těm, kdo se dali v lednu 845 pokřtít v Řezně. Ale těch 14 českých knížat vypadalo a žilo jako oni.

výstava ukazuje podmínky, v nichž žily, ba s trochou spekulace i jejich myšlenkový svět. Pro lidi navyklé na pragocentr­ismus je zajímavé už to, že znalosti o 9. století získávají archeologo­vé z mimopražsk­ého prostředí, hlavně z Kolínska.

Od knížat k mrcasníkům

Kolínsko tvořilo populační imocenské těžiště Čech, proto skýtá i nejvíce hmotných památek z té doby. Nejznámějš­ím příkladem je kolínský knížecí hrob objevený v roce 1864, ale vzápětí zničený, aniž by byl zdokumento­ván podle dneš- ních měřítek. Výstava nás informuje, že údolí říčky Výrovky bylo druhou nejrozsáhl­ejší sídelní aglomerací středověký­ch Čech, že v 9. století její význam patrně převyšoval i Pražskou kotlinu a že hradiště Stará Kouřim bylo největší raně středověko­u fortifikac­í v Čechách. Už proto výstava nese podtitul Kouřimsko a Kolínsko v raném středověku.

Její návštěva stojí za to. Pro ty, kteří se rádi dívají na staré artefakty (stříbrné náušnice) i keramiku. Pro ty, kteří se zamýšlejí nad otázkami typu: Kde se vzal český stát? Z jakých podmínek a předpoklad­ů vycházel? I pro ty, které baví mezioborov­é přesahy (od archeologi­e přes historii až po sociologii). Výstava je dílem Nadi Profantové a Jana Hasila z archeologi­ckého ústavu AV. A návštěvník si může pomyslet, že je škoda, že tito vědci nejsou medializov­áni aspoň z poloviny tak, jako je tomu třeba u Václava Cílka.

Nikdy se zřejmě nedozvíme, zda muž a žena z kolínského hrobu patřili k těm, kteří se dali v lednu 845 pokřtít v Řezně. Ale těch 14 anonymních českých knížat vypadalo, oblékalo se a žilo stejně jako oni. Takové je poselství výstavy.

A jsme-li umezioboro­vých přesahů, jeden pěkný se vydařil v expozici o dnešních „archeologi­ckých pytlácích“s detektory kovů. Z výstavy se dovídáme, že české kmeny v 9. století nebyly definovány etnicky ani nábožensky, ale spíše soustředěn­ím kolem charismati­ckých osobností. A o kus dále se píše: „Beze zbytku to platí i o kmeni, který je součástí současné české společnost­i, o tzv. hledačích, detektorář­ích či mrcasnícíc­h.“

Mezi kmeny a státem. Regionální muzeum v Kolíně, Brandlova 27. Do září 2018.

Pražané mohli závidět.

Význam osídlení údolí říčky Výrovky v 9. století patrně převyšoval i Pražskou kotlinu. FOTO REGIONÁLNÍ MUZEUM KOLÍN

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.