Poslední volič
Druhé kolo senátních voleb oslovuje čím dál méně
Rekordní neúčast v druhém kole senátních voleb nám jednoznačně signalizuje problém. V obvodu Ostrava-město stačilo Zdeňkovi Nytrovi k tomu, aby se stal senátorem, 6058 hlasů. Není to však vůbec výjimka, pod sedm tisíc hlasů stačilo k získání mandátu i v obvodech Most, Ústí nad Labem, Bruntál a Brno-město. Přičemž v druhém obvodu Brno-město, kde se též letos do Senátu volilo, překročil sedmitisícovou hranici profesor Žaloudík jako vítěz o pouhých 34 hlasů.
Víme-li, že v příštích deseti letech nás čekají volby každý rok, musíme s voličskou únavou počítat jako s konstantou a lze mít za to, že letošní neblahý rekord může být pravděpodobně překonán již za dva roky. Bude totiž po sněmovních (2017) a prezidentských (počátek roku 2018) volbách, které na sebe strhnou většinu pozornosti i prostředků politických stran. Senát tak bude na podzim roku 2018 v opravdu nevděčné roli a občané se k volbám nepohrnou, proto se může stát eldorádem politického podnikání.
Postačí-li někdy k zisku mandátu v horní komoře něco kolem 5000 hlasů, nabízí se bohužel prostor pro nejrůznější agentury či podnikatelské subjekty k získávání hlasů za peníze či za jiné bonusy. Při tak malém počtu aktivních voličů je manipulace vlastně levná a její úspěch se jeví jako velmi pravděpodobný. Ovlivnění legislativy by tak bylo ještě snadnější, nehledě k reprezentativnosti výběru senátorů.
Při úvahách se nabízí jako přímočaré „řešení“zrušení horní komory. To ovšem vyžaduje kromě podstatného přepracování Ústavy (což je samo o sobě na léta diskusí) též příslušné hlasovací většiny v obou komorách, a tedy je to poměrně složité a vlastně i nepravděpodobné. Můžeme též udělat z hlasování u voleb občanskou povinnost s nějakou sankcí, jako je to třeba v Rakousku a jak to opakovaně a mnoho let propaguje Miloš Zeman. Druhá možnost je samozřejmě snazší a legislativně jednodušší, avšak politické subjekty, které by na občany nahrnuly další povinnost, by nutně nebyly populární, proto se do téhle změny zrovna nikdo nepohrne. Dílčími možnostmi jsou i změna spodní hranice věku voličů či možnost elektronické volby, obojí ale trend nezvrátí. Účast ve druhém kole voleb do Senátu bude pravděpodobně nadále klesat a nejpozději ve chvíli, kdy se objeví někdo, kdo si senátorskou pozici „koupí“, budou muset politici a legislativci konat. Martin Zvěřina