Paradox: církev se chce zbavit kostela

Farnost nemá na opravu zchátralého objektu peníze. Stát ruinu odmítl převzít a soud se ho zastal

PRAHA Kdysi honosná stavba kostela svatého Havla v Úštěku na Litoměřicku desítky let chátrá. Zeď obrůstají keře, střecha se již dávno zřítila, místo oken zejí prázdné díry. Římskokatolická farnost Konojedy, které ruina patří, se svatostánku chtěla zbavit a převést ho na stát. Ten to ale odmítl a soud mu nyní dal za pravdu.

Případy opuštění majetku jsou dnes v České republice poměrně vzácné. Změnit by to však mohl nový zákon o památkové péči, s jehož účinností se počítá od ledna 2018. Podle předlohy totiž bude majitelům památek, kteří se o ně řádně nestarají, hrozit až několikamilionová pokuta.

Náklady na rekonstrukci zchátralého barokního kostela svatého Havla, který nechala v polovině 18. století vybudovat hraběnka Šporková, odhadl pro Deník před dvěma lety technik litoměřické diecéze Ivo Fiedler na dvacet mili- onů korun. Tolik peněz Římskokatolická farnost Konojedy nemá. Sepsala proto takzvané prohlášení o opuštění majetku. Ten pak ze zákona přechází na Českou republiku, konkrétně na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Soud: Opuštění je nemravné

Katastrální úřad ale převod odmítl a farnost se obrátila na soud. V žalobě uvedla, že zchátralý kostel, který ministerstvo kultury vede jako památku, sedmdesát let neslouží svému účelu. „Již v sedmdesátých letech se v kostele pásly ovce a v současnosti budova dávno nemá střechu a rostou v ní stromy,“konstatuje se v žalobě. Farnost v ní mimo jiné zdůrazňuje, že prohlášením o opuštění kostela a přilehlých pozemků reaguje právě na připravovaný zákon o památkové péči a hrozbu finančních sankcí.

Krajský soud v Ústí nad Labem nicméně žalobu zamítl. Kon- statoval, že vlastník kulturní památky má povinnost o ni na vlastní náklady pečovat a udržovat ji v dobrém stavu. Pokud tak nečiní a chce obejít zákon tím, že majetek účelově opustí, je takové chování v rozporu s dobrými mravy.

Soud poukázal i na to, že polorozbořený kostel nebyl předmětem církevních restitucí, farnost v Konojedech ho vlastnila i před rokem 1989, a měla tak léta na to, aby se pokusila stav nemovitosti zlepšit.