Paradox: církev nechce kostel

Barokní kostel sv. Havla v Bílém Kostelci

platí zásada, že hospodaření s majetkem a jeho správa je věcí diecézí či řádů,“upřesnil.

ÚZSVM potvrzuje, že kauza opuštěného kostela byla ojedinělá. V současné době řeší úřad obdobný případ ještě v Jihočeském kraji. Pokud ale parlament schválí nový zákon o památkové péči, je možné, že kvůli hrozícím pokutám přibude případů, kdy se bude chtít majitel památky zbavit.

Česká biskupská konference si je vědoma problémů, které mohou po přijetí zákona nastat. „V minulém roce jsme ministerstvo kultury upozorňovali na nepřiměřenou výši pokut a také na další problematické pasáže,“říká Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK. A doplňuje: „Na subjekty, které pro správu svých majetků dle představ orgánů památkové péče nebudou mít dost finanč- ních prostředků, se u nás moc nepamatuje.“

Ministerstvo: Využijte dotace

To ostatně připouští i majetkový úřad. „Jsme připraveni hájit zájmy státu i nadále. Představa, že někdo nechá zchátrat kulturní památku a poté ji jen tak převede na stát, který s ní bude mít značné náklady, není reálná,“dodává jeho mluvčí Ležatka.

Ministerstvo kultury tvrdí, že ne vždy je spojena péče o kulturní památky s požadavkem na enormní vynaložení peněz. „Ministerstvo, kraje i řada obcí mají zřízeny dotační programy, které umožňují vlastníkům kulturních památek spolufinancovat obnovu i za pomoci státních, krajských či obecních prostředků,“odpovídá mluvčí Simona Cigánková na dotaz, jak mají postupovat majitelé památek, kteří na péči o ně nemají finance. Hledání cest k nápravě je podle ní vysoce individuální.

Zákon o památkové péči schválila loni v listopadu vláda, nyní prochází prvním čtením ve sněmovně. Podle ministerstva kultury, které na novele pracovalo od roku 2012, umožňuje efektivní péči o památkový fond a dává úřadům nástroje, jak zakročit, když se vlastník o památku nestará.