Papež uklidňuje krizi ve Venezuele

CARACAS/PRAHA Saúdská Arábie, Írán, Katar nebo Ázerbájdžán – tak vypadá seznam destinací, kam si v závěru uplynulého týdne vyrazil venezuelský prezident Nicolás Maduro.

Do ropných velmocí zamířil ve snaze zachránit potápějící se ekonomiku jihoamerické země. Ta ve světle takřka dvou dekád socialistické vlády a vysoké závislosti na exportu ropy doplácí na její nízké ceny na světových trzích.

O to víc nicméně překvapila nečekaná zastávka venezuelského autoritáře v samém závěru tohoto turné. Maduro zavítal v pondělí večer na předem neavizovanou návštěvu do Vatikánu, kde se soukromě setkal s papežem. Krátce po této schůzce oznámilo venezuelské ministerstvo informaci, že se pontifik pokusí o zprostředkování dialogu mezi Madurovou vládou a venezuelskou opozicí.

Papež František sehrál už před časem ústřední roli v historickém smíření Havany a Washingtonu a o jeho zapojení do vyjednávání také ve Venezuele se spekulovalo již delší dobu. Ještě v létě k jeho přizvání vyzvali někteří zástupci venezuelské opozice.

Nynější oficiální angažmá Svatého otce ve snahách o smír v nestabilitou zmítané Venezuele je tak nejen jeho návratem do role mírotvůrce, ale i celkově Vatikánu jako mocenské autority v latinskoamerické zemi. Ačkoliv se Madurův předchůdce a letitý socialistický vůdce Hugo Chávez prezentoval jako praktikující katolík, vliv Vatikánu za jeho 14 let trvající vlády v zemi notně oslabil. Maduro se s konzervativním vedením tamní církve často špičkoval, což několikrát vyústilo z jeho stra- ny v odvetu v podobě seškrtání příspěvků církvi.

Ve světle strmě narůstající inflace v zemi (podle Mezinárodního měnového fondu nyní činí 475 procent, přičemž příští rok by podle odborníků mohla dosáhnout až 1660 procent) čelí obyvatelé Venezuely chronickému nedostatku základních potravin nebo státem nařízeným odstávkám elektrického proudu. Paralelně s neutuchajícími vládními represemi tak narůstá nespokojenost lidí, kteří proto stále více míří do ulic.

Prezident Maduro, který jako někdejší chráněnec Huga Cháveze nahradil dlouholetého lídra v čele země po jeho smrti v roce 2013, přitom zatím úspěšně odolává veškerým pokusům o vystřídání dřív než před koncem volebního období v roce 2018.

Odpor vůči němu ale sílí. Venezuelský parlament včera schválil zahájení „politického soudu“sMadurem, poslanci jej chtějí odvolat. Možnosti opozice jsou ovšem omezené, ústava země neumožňuje impeachment, tedy ústavní žalobu na hlavu státu. A jakýkoli postup parlamentu může zablokovat ústavní soud, prezidentovi nakloněný.

Nynější Madurovo setkání ve Vatikánu přichází den poté, co opozice do ulic svolala další masivní protesty. Po loňském volebním vítězství, kdy získala převahu v parlamentu, chtěla hnát autoritářského prezidenta před spravedlnost za pošlapávání demokratických principů. Navzdory tomu, že se jí totiž podařilo získat potřebných zhruba 200 tisíc podpisů, jež otevírají možnost vypsat referendum za odvolání nepopulárního prezidenta, nyní iniciativu smetla volební komise.

Nad ní si, stejně jako nad dalšími úřady či soudy, nadále drží moc prezident, a tak zřejmě i nynější snahu o jeho stíhání za pošlapávání demokratických principů čeká stejný osud. Na dnešek svolala opozice další demonstrace.

Ve snaze uklidnit vyhrocenou situaci by tak podle Vatikánu měli usednout k jednacímu stolu představitelé vlády a opozice už tuto neděli na venezuelském ostrově Margarita. Kromě Svatého stolce má u toho figurovat jako prostředník také Unie jihoamerických národů (UNASUR).

Po nedávném smíru Havany a Washingtonu se papež František vrací do role mírotvůrce. Vatikán míří do role prostředníka dialogu mezi autoritářskou venezuelskou vládou Nicoláse Madura a opozicí. Nynější cesta prezidenta Madura do Vatikánu přichází jen den poté, co venezuelská opozice do ulic svolala další masivní protesty