Dítě z pet shopu

Levice nerespektuje rodičovské role ani rodinu

Prý ženám svitla naděje. Poslanec ČSSD František Adámek chystá pozměňovací návrh zákona o speciálních zdravotních službách, který by umožnil pořídit si umělým oplodněním dítě i ženám bez souhlasu partnera. Ministryně sociálních věcí tenhle nápad vítá, prý chce podporovat všechny, kteří chtějí mít děti.

Pokud ČSSD odmítá vidět v rodině jako heterosexuálním páru, který společně vychovává potomky, základ společnosti, měla by to srozumitelně a nahlas říci. Tento zákon by rodinu opět upozaďoval. Myslí si ministryně Marksová, že pokud si žena za zády svého druha opatří dítě umělým oplodněním, že to prospěje státu? Dítěti? Anebo rodinnému životu tohoto konkrétního páru? Bude se muset starat partner o tohle „umělé“dítě, platit na něj?

Jak se politici zaklínající se rodinou vyrovnávají s tím, že roste počet dětí, které vyrůstají v neúplných rodinách? To přeci není žádoucí trend. O nenahraditelnosti rodičovských rolí byly napsány stohy vědeckých studií, ale ČSSD je hodlá ignorovat. Nebo snad muž, pokud je neformálním partnerem, nemá co mluvit do toho, když si jeho partnerka opatří dalšího potomka s lehkostí, se kterou si někteří opatřují domácího mazlíčka? Vždyť to může být diskriminace mužů. Ústavní soud navíc opakovaně konstatoval, že na dítě neexistuje žádný nárok, tak proč jej konstruovat. Ženy bez partnera, případně lesby, si falešnými partnery děti opatřovaly vždy, pokud nemohly volit přirozenější cestu.

Není tahle zákonodárná aktivita náhodou motivována ekonomicky? Vždyť – podobně jako zvýšení (nebo dokonce zrušení) věkového limitu pro umělé oplodnění – toto opatření přihraje oplodňovacímu průmyslu další zákazníky a zvýší tržby.

Co z toho má společnost jako celek? Prý další děti. Možná, je to nejisté. Nicméně, co má stát a společnost z toho, že umenší roli tradiční rodiny? Jen škodu. Pokud tedy, a to byměli levicoví politici nahlas říci, pro ně není úplná rodina nepřítelem státu. Martin Zvěřina