Pozdní diagnóza hrozí nevratnými škodami
LN Jak bývali dříve léčeni třeba panovníci, kteří trpěli dnou?
Revmatologie je obor relativně mladý, i když některá revmatická onemocnění byla známa již ve starověku – třeba zmíněná dna. Podstata nemocí však známá nebyla, takže se pojmem revmatismus označovaly všechny nemoci spojené s bolestmi a otoky kloubů. Řecké slovo „rheuma“označuje to, co teče. Prakticky až do devatenáctého století se revmatismus dělil na akutní a chronický bez ohledu na původ onemocnění. Teprve ve století dvacátém, kdy se významně zlepšily naše znalosti, byly rozpoznány a definovány revmatické nemoci, tak jak je známe dnes. Revmatismus je tedy spíše pojem historický, který se dnes již neužívá. Místo „revmatismu“rozlišujeme několik desítek nemocí velmi rozdílného charakteru, například revmatoidní artritidu, Bechtěrevovu nemoc, dnavou artritidu, osteoartrózu a další.
LN Jak vlastně probíhá revmatologické vyšetření?
Podrobná analýza subjektivních obtíží pacienta a klinické vyšetření postačí zkušenému revmatologovi k určení pravděpodobného původu obtíží, tedy zda jde o zánětlivé, nebo degenerativní onemocnění, a navržení dalšího vyšetřovacího postupu. Pro určení diagnózy se zpravidla doplní laboratorní vyšetření krve a moči a rentgenové snímky, v některých případech i další zobrazovací metody – ultrazvuk, magnetická rezonance a podobně.
LN Mohou být revmatické nemoci vyvolány i nezdravými návyky – alkoholem nebo kouřením?
Nadměrné pití alkoholu může přispět ke zvýšení kyseliny močové v krevním séru a ke vzniku dny, přispívá k tomu také nadměrná konzumace masa a masných výrobků. To je dnes celkem běžný životní styl. Dříve se týkal spíše zmíněných panovníků, dnes lidí, kteří se stravují v restauracích a nemají pestrý jídelníček. Na jiné nemoci není vliv konzu- mace alkoholu znám. U kouření je jasné, že riziko zánětlivých revmatických onemocnění, zejména revmatoidní artritidy, je u kuřáků zvýšené. Podobně je tomu i u ankylozující spondylitidy, tedy Bechtěrevovy nemoci, a možná i u dalších onemocnění.
LN Existuje bylinný přípravek, který by kloubům třeba od revmatismu ulevil?
Pokud budeme hovořit o revmatoidní artritidě, žádná podpůrná léčba zde nepomůže. Toto agresivní zánětlivé onemocnění se musí léčit účinnými léky, jinak hrozí rychlé zhoršování stavu. U degenerativních onemocnění, jakým je například osteoartróza, je zase rozhodující spíše nefarmakologická léčba – cvičení, posilování svalů, redukce váhy…
LN V revmatologii je tedy mnoho neodhaleného. Kdy přijdou světlejší zítřky?
Já myslím, že světlejší zítřky již nastaly. Když si přečtete, jak dokázaly revmatické nemoci dříve ničit život a zdraví, je skutečně pro pacienta štěstím, že onemocněl ve 21. století. Za posledních dvacet let se revmatologie stala jedním z nejdynamičtějších oborů medicíny a každým rokem přicházejí nové a nové poznatky i léky. Pro pacienty s revmatickými chorobami je rovněž velkým přínosem rozvoj chirurgické léčby k obnovení funkce kloubu a zavádění kloubních náhrad. Kvalita života našich pacientů se opravdu se stavem před 30 až 40 lety srovnat nedá.
LN Takže případy z vaší ordinace mívají dobré konce?
Ano, takových je dnes naštěstí většina. Léčba zánětlivých revmatických onemocnění je úspěšná u mnoha nemocných, ovšem za podmínky, že je diagnóza stanovena včas. Ta je ale u zánětlivých revmatických onemocnění v běžné praxi poměrně obtížná a trvá často měsíce až roky, než je rozpoznána. Mezitím ale může napáchat nevratné škody. Díky širšímu lékařskému povědomí o časné diagnostice revmatických onemocnění se v posledních letech in- terval od prvních obtíží do stanovení diagnózy a zahájení léčby zkracuje. Asi před 14 dny jsem měla v ordinaci pacientku, kterou praktická lékařka odeslala s podezřením na revmatoidní artritidu asi po deseti dnech trvání obtíží. Teď už má pacientka většinu obtíží pryč. Její šance na úspěšnou léčbu jsou maximální.
„Pokud onemocníte revmatickou nemocí, máte štěstí, že žijete ve 21. století. Dřív by vám choroba mohla i zničit život,“říká revmatoložka Marta Olejárová z pražského Revmatologického ústavu.
LN Nakolik hraje životní styl a prevence roli při vzniku revmatologických onemocnění?
Zdravý životní styl, čímž myslím pravidelný a hlavně střídavý pohyb, zdravá, racionální strava a optimální váha eliminují současně několik rizikových faktorů artrózy a jiných degenerativních onemocnění, bolestí zad a podobně. Nemocem, které vznikají autoimunitnímmechanismem, sice zabránit neumíme, ale víme, že u nekuřáků je jejich riziko nižší. A důležitá je i péče o duši, tedy duševní pohodu a aktivní odpočinek. Ať chceme, nebo ne, velká část různých bolestivých stavů má původ právě v přetížení mysli, stresu, úzkosti nebo depresi.