Hedvábná stezka Česko mine

PRAHA Nový Marshallův plán. Takové označení dala zahraniční média iniciativě nové Hedvábné stezky, kterou v roce 2013 vyhlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Jeho ideou je vybudovat obchodní koridory, které propojí Asii, Střední východ a Evropu. Prezident Si hodlá do projektu napumpovat až bilion dolarů. Novou Hedvábnou stezku tvoří dvě části, a to pozemní a námořní. Nepo- vede však přímo přes Českou republiku, což byl původní slib čínských investorů a jeden z hlavních argumentů tuzemských politiků pro podporu čínského vlivu u nás. Česko by přesto mělo profitovat, především ze zlepšení dopravní infrastruktury.

„V posledním desetiletí jde zřejmě o největší globální projekt,“komentuje iniciativu nové Hedvábné stezky Tomáš Hülle, prezident Czech China Entrepreneurs Forum (CCEF). „Výzvou však je jeho praktická realizace, která nemá a ani nemůže mít přesné kontury,“dodává.

Nová Hedvábná stezka má potenciál zahrnout 64 zemí se 4,4 miliardy lidí a zhruba 40 procenty globální ekonomiky. Dle odhadů agentury Bloomberg má být projekt v dolarovém vyjádření dvanáctkrát objemnější než Marshallův plán, přijatý v roce 1948, jehož cílem bylo pomoci obnovit poválečnou Evropu.

Novou Hedvábnou stezku budou tvořit dva obchodní koridory. Ten pozemní spojí železnicí, z velké části vysokorychlostní, Čínu s Evropou, povede přes Kazachstán, Turecko, Rusko, Polsko, Německo, Nizozemsko a odsud na jih do Itálie. V Benátkách se spojí s námořní trasou, která bude směřovat přes Středomoří, severní Afriku a jižní Asii do Číny.

Jak ze současných plánů vyplývá, přes Česko ani jeden z koridorů nepovede. Zřejmě nejbližší napojení na stezku bude v polské Lodži. „Pokud bylo takto rozhodnuto, je to promarněná příležitost,“domnívá se Tomáš Hülle. Projekt není jen o přímém železničním spojení, ale kolem něho budou vznikat další infrastrukturní a logistické příležitosti. Navíc přímé napojení na tuto síť by mohlo pomoci i českým firmám v Číně s náklady a logistikou.

Expertka na čínskou měnu banky HSBC Sue Anne Tayová se ale domnívá, že i tak bude Česko z projektu profitovat. „Projekt zlepší konektivitu. Zboží se na čínský trh dostane rychleji,“říká Sue Anne Tayová.

Premiér Bohuslav Sobotka podepsal koncem loňského roku společně s patnácti dalšími státy střední, jihovýchodní a východní Evropy dohodu o zapojení Česka do projektu nové Hedvábné stezky. Při podpisu konstatoval, že se Česko chce soustředit na tři priority – vytvořit ze sebe dopravní centrum pro Čínu ve střední a východní Evropě, z Prahy finanční centrum čínských bank pro expanzi v regionu a rozvíjet průmyslovou spolupráci mezi Čínou a Českem, především v otázce podpory vědy, výzkumu a inovací.

„Přínosy projektu pro Česko musí být definovány samotnou Českou republikou. Je to obdobná otázka jako se ptát, jaké jsou příležitosti, pokud se někdo přestěhuje do Londýna či New Yorku. Když bude talentovaný a využije potenciálu těchto měst, tak obrovský. Pokud bude jen čekat, tak nulové,“je přesvědčen Tomáš Hülle z CCEF.

Čínská vláda zdůrazňuje, že chce novou Hedvábnou stezkou podpořit globální ekonomický rozvoj a propojit svět. Jenže zaznívají hlasy, zda tomu tak skutečně je a zda za velkolepým projektem není ještě něco jiného. Nehraje roli fakt, že čínské firmy potřebují využít globalizaci a kvůli zpomalujícímu růstu domácí ekonomiky lační po nových odbytištích? A nebyly pohnutkou také ambice Číny v oblasti geopolitiky, totiž přerušení dominance Západu a snaha „dobýt svět“? Dle analýzy banky HSBC dosáhnou obchodní příležitosti v průběhu příští dekády podél nové Hedvábné stezky ročně 2,5 bilionu dolarů. „Konkrétní přínos iniciativy vidím v možnosti budování infrastruktury a obchodu, ke kterému by jinak nedocházelo. Až sekundárním efektem by měly být investice projekt doprovázející,“říká Tomáš Hülle. Dle jeho názoru je v jednotlivých regionech světa v podstatě dostatek prostředků, ale schází často vůle a motivace je investovat. „Zde může iniciativa pomoci,“dodává.