Itálii teď povede tichý estét
ŘÍM/PRAHA Velká obměna se nekonala. Ve vládě, která má přivést Itálii k příštím volbám, sedí na svých místech téměř všichni ministři, kteří byli v křeslech už za předcházejícího premiéra Mattea Renziho, který odstoupil po prohraném referendu o ústavních změnách ze 4. prosince.
Včera novou vládu schválil i Senát. Její ministři se mohou pustit do práce.
PROFIL
Jedinou výraznou novou tváří kabinetu je samotný Paolo Gentiloni, který by měl dovést zemi do řádných voleb v první polovině roku 2017. A pokusit se vyřešit některé tíživé problémy dnešní Itálie. Migrační krizi, volební zákon, který přihrává příliš hlasů vítězům voleb, a také malátnou ekonomiku. Jaké k tomu má předpoklady?
Čeká se změna stylu
V mnoha ohledech se dokonale liší od svého charismatického a zcela nepřeslechnutelného předchůdce Renziho.
Dvaašedesátiletého Paola Gentiloniho vnímají Italové jako neokázalého politika, který přináší do sídla vlády v paláci Chigi částečnou změnu stylu.
Občas se chová váhavě, utápí se v lehce rozvláčných projevech. Působí ale dokonale vyrovnaným dojmem. A dokáže zdařile předvídat vývoj situace. „Je to pan Obezřetný,“psali o něm italští komentátoři.
Zkušený politik byl přes dva roky loajálním ministrem zahraničí v kabinetu premiéra Mattea Renziho, který mu svou abdikací uvolnil křeslo.
„Bývá vždy tichý, ale nenechá se za žádných okolností překřičet,“řekl o Gentilonim v rozhovoru pro list Il Foglio jeho dlouholetý přítel Ermete Realacci, který ocenil jeho precizní angličtinu a označil jej za „skutečný poklad pro tuto zemi“.
Gentiloni zdědí premiérské křeslo v Itálii, kterou už roky sužuje chabý ekonomický růst a kde se do vážných problémů propadl bankovní sektor. Nový premiér není zběhlý v ekonomických tématech, stejně tak ale nebyl expertem na zahraniční otázky – a v pozici šéfa diplomacie si vedl zdatně.
Jeho hlavní výzvou byla evropská odpověď na vrcholící imigrační krizi. Uzavření balkánské cesty a přesunutí uprchlických tras zpět do Středozemního moře vystavilo Itálii znovu nezvladatelnému náporu utečenců.
„Evropa musí zvládnout problém imigrace spojenými sila- mi,“říká Gentiloni, podle kterého by jedinou alternativou tohoto řešení bylo neustálé přesouvání problémů jednotlivých zemí na své sousedy.
Snad jedinou slabinou může být až přílišná diplomatická uhlazenost, soudí Realacci. „O nějakém drsném zločinci by patrně prohlásil, že ‚chování toho muže je poněkud nestandardní‘,“říká Ermete Realacci s nadsázkou o jeho vybraných způsobech.
Občasné zvýšení hlasu ale zřejmě bude potřeba. Gentiloniho čekají tvrdé boje s opozicí o prosazení zmíněné volební reformy a záchranu churavých bank, jako je zadlužená Monte dei Paschi.
Měl by to zvládnout, až dosud se mu vše dařilo. V průběhu jeho kariéry nalezli kritici jediné slabé místo – to když před třemi lety neuspěl jako kandidát na starostu Říma. Skončil tehdy až třetí.
Nová italská vláda Paola Gentiloniho získala důvěru v obou komorách italského parlamentu. Nový premiér musí prosadit nový volební zákon, vyřešit imigrační krizi a rozhýbat ekonomiku.
Bývalý levičák
Gentiloni je katolík a pochází z urozené rodiny ze středoitalského Tolentina. Ve svých mladých letech ale byl rebelem a tíhl k levicové politice. Pracoval jako novinář, věnoval se ekologickým hnutím a šéfoval rovněž listu La Nuova Ecologia.
Do politiky vstoupil v roce 1993, kdy se stal mluvčím pozdějšího římského starosty Franceska Rutelliho. Poslancem se stal už o osm let později, specializoval se na média. V té době dominoval italské politice magnát Silvio Berlusconi, se kterým se Gentiloni často střetal v parlamentních debatách o médiích. Podílel se také na integraci levicových stran.
V roce 2014 si jej Renzi zvolil, aby nahradil Federiku Mogheriniovou v čele italské diplomacie. V této pozici dokázal vycházet s Ruskem i Spojenými státy. „Podporujeme rozhodně dialog sMoskvou,“vyjádřil se před časem.