Dáma, která rozumí rostlinám

Sněm zvolil profesorku Evu Zažímalovou předsedkyní Akademie věd. V březnu vystřídá Jiřího Drahoše

PRAHA Nejprve Helena Illnerová a teď Eva Zažímalová. Jedenašedesátiletá expertka na anatomii a fyziologii rostlin povede Akademii věd (AV) jako teprve druhá předsedkyně v celé její historii.

Profesorka Zažímalová vystřídá 24. března Jiřího Drahoše, jenž řídil nejvýznamnější výzkumnou instituci v zemi po dvě funkční období. LN řekl, že vážně zvažuje kandidaturu na prezidenta.

Zažímalová byla jedinou, ale silnou kandidátkou. Navrhlo ji totiž čtyřicet z 54 ústavů. Na včerejším akademickém sněmu byla zvolena předsedkyní, a to jasnou většinou. Volilo 209 členů sněmu, přičemž pro navrženou adeptku se vyslovilo 195 členů, proti jich bylo sedm, šest osob se zdrželo hlasování a jeden lístek byl neplatný. Zažímalovou musí ještě schválit česká vláda a do funkce ji jmenuje prezident republiky.

„Slibuji, že udělám, co budu moci, aby Akademie věd byla v co nejlepší kondici. Uvědomuji si velmi dobře, že to není práce pro jednoho člověka,“řekla po zvolení Zažímalová, která považuje za klíčové, aby do akademické i vědecké rady přišly silné osobnosti; s některými již jednala. „Věřím, že posuneme Akademii věd o kousek dál,“dodala biochemička.

Již na podzim představila LN své priority: podporu špičkového výzkumu (včetně odpovídajícího financování), otevřenost mezinárodní komunitě, efektivní využívání peněz, motivování mladých lidí pro vědu a kvalitní prezentaci ústavů směrem k veřejnosti.

Pačes: Je to skutečná dáma

Zažímalovou, jež od roku 1983 působí v Ústavu experimentální botaniky AV (kde byla i ředitelkou), kolegové chválí. Drahoš ji v nedávném interview podpořil, neboť se v ní snoubí nezbytné předpoklady pro výkon prestižní funkce: vědecká erudice, přiměře-

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy – obor chemie se specializací na biochemii (1979), získala titul CSc.

Od roku 1983 působí v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

V letech 2003–2007 byla zástupkyní ředitele a následně pak do roku 2012 ředitelkou ústavu.

Od roku 2004 vede laboratoř hormonálních regulací u rostlin.

V roce 2013 byla jmenována profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin, začala pracovat i v Biologickém centru AV ČR a byla

ný věk, respekt širší akademické obce i sněmu, manažerské zkušenosti a také vyjednávací vlohy.

„Evu dobře znám, dokonce pracuje v oblasti, kde jsem i já kdysi pracovával. Je to výborná volba. Je skutečná dáma, ale narazil by každý, kdo by si její jemné způso- zvolena do akademické rady.

Učí na univerzitách v Praze a v Českých Budějovicích.

Je autorkou desítek studií s několika tisíci citací. Jakožto hodnotitelka působila v panelech Evropské výzkumné rady (ERC).

by mylně vyložil jako slabost; dokáže být velice přesvědčivá a zarputilá – v tom dobrém slova smyslu,“řekl LN Václav Pačes, další z předsedů, který vedl Akademii v letech 2005 až 2009.

Její kandidaturu přivítali také politici. Ministryně školství Kate- řina Valachová (ČSSD) i vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) věří, že právě Zažímalová naváže na práci současného vedení Akademie věd, s nímž řešili metodiku hodnocení vědy nebo financování.

„Chtěl bych poděkovat Jiřímu Drahošovi za velmi dobrou spolupráci s vysokými školami včetně Univerzity Karlovy. Profesorku Zažímalovou znám z mně blízkého oboru, biochemie, takže jsem pevně přesvědčen, že spolupráce s Akademií věd bude nadále pokračovat, a to ku prospěchu české vědy i vysokého školství,“řekl LN Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů.

Do vědy půjde 32,7 miliardy

Mezi Akademií a univerzitami nebyly vždy idylické vztahy, k čemuž napomáhaly i spory o hodnocení vědeckých výstupů a peníze. Současná vláda slíbila jejich navýšení, příští rok má jít do vědy 32,7 miliardy korun. Podle Zažímalové vytváří Akademie hodně znalostí, potenciálu. „Čtyřapůlmiliardový roční příspěvek od státu lze srovnat se stavbou pouhých deseti kilometrů dálnice. Vědci by měli dostávat více peněz, pokud má být výzkum stále kvalitní,“řekla agentuře ČTK.

Kvůli reformě výzkumu se prý musela Akademie v minulých letech vypořádat s řadou starostí, k čemuž se přidaly dozvuky ekonomické krize. „Myslím si, že v dalším období již bude možné věci nejen udržovat, ale i posouvat,“plánuje expertka na výzkum auxinů uplatnitelných v zemědělství.

Po roce 1989 povede Akademii věd už šestý zástupce chemických oborů. Zažímalová se zařadí po bok makromolekulárního chemika Otty Wichterleho , fyzikálního chemika Rudolfa Zahradníka, biochemiků Heleny Illnerové (2001–2005), Václava Pačese a inženýrského chemika Drahoše.