Fed konečně trochu ubral plyn
WASHINGTON/PRAHA Kdybychom si představili ekonomiku jako automobil, lze středeční krok americké centrální banky Fed přirovnat k mírnému ubrání plynu. Drobné zvýšení úrokové sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 0,5 až 0,75 procenta odráží názor centrálních bankéřů, že americká ekonomika je ve stále lepším stavu a je možné trochu snížit její podporu extrémně nízkými úrokovými sazbami.
ANALÝZA
Při pohledu na výsledky amerického hospodářství se krok Fedu zdá oprávněný. Hrubý domácí produkt vzrostl ve třetím čtvrtletí o 3,2 procenta (nejrychleji za poslední dva roky), nezaměstnanost je na 4,6 procenta, tedy nejníže od roku 2007, a mírně roste i inflace. Jádrové ceny (bez započtení cen potravin a energií) jsou o 1,7 procenta výše než před rokem.
Zvýšení sazeb, jakkoli šlo o teprve druhý takový krok Fedu za posledních osm let, tedy nebylo překvapivé. Co už překvapilo víc, byl výhled na příští rok, kdy chtějí centrální bankéři zvyšovat sazby dokonce třikrát místo doposud plánovaných dvou zvýšení. Zní to na první poslech jako marginálie, podle ekonomů to ale jasně ukazuje hloubku obav, které Fed má z ekonomických plánů nastávajícího prezidenta Donalda Trumpa, které mohou nastartovat rychlejší růst inflace v USA.
Trumponomika a inflace
Trumpův ekonomický program počítá s poměrně razantním snížením daní a zároveň zvýšením rozpočtových výdajů. To podnítí hospodářský růst, což zní na první poslech skvěle. Jenže rychlejší růst znamená rovněž zvýšení inflace. Tu by navíc mělo podpořit i předpokládané zdražení ropy, jež by mělo následovat po nedávné dohodě kartelu OPEC a dalších ropných producentů na omezení její těžby.
Právě proto Fed avizoval razantnější zvýšení sazeb. Pakliže by v příštím roce své plány naplnil, staly by se například americké dluhopisy i další aktiva pro investory mnohem atraktivnějšími. Zahraniční investoři, kteří by je kupovali, by tak museli kupovat i dolary a kurz americké měny by dál rostl.
A to bymohla být čára přes rozpočet Trumpových hospodářských plánů. Jedním z jeho hlavních předvolebních hesel bylo zmírnění obrovského obchodního schodku USA. Posilující dolar by měl ale za následek přesně opačný vývoj – americké exportéry by na světových trzích znevýhodnil.
Teprve podruhé za posledních osm let zvýšila americká centrální banka Fed základní úrokovou sazbu. A zvyšovat ji chce i příští rok. Výsledkem bude nejen silnější dolar, ale možná i obchodní války.
Riziko protekcionismu
Narůstání obchodního schodku by pak ještě více zvýšilo riziko, že se USA pod Trumpem přikloní k protekcionistické politice. Zavedení vysokých cel na dovoz zboží z Mexika a Číny ostatně avizoval Trump již v předvolebním klání. Hrozba, že se ve světě rozpoutají obchodní války, by tedy s posílením dolaru narostla. A tratil by na tom celý svět.
Ze silného dolaru by neměla radost ani řada zemí, jež v uplynulých letech zažily příval dolarových investic. Jelikož byly úrokové sazby v USA tak nízké, hledaly třeba velké americké penzijní fondy výnos jinde. A tak nakupovaly dolarové dluhopisy emitované v tak exotických zemích jako Zambie či Mosambik. Podle Banky pro mezinárodní platby v Basileji, jejímiž členy jsou výlučně centrální banky, dosáhl loni objem takového typu dolarových dluhů astronomické hodnoty deseti bilionů dolarů. Třetinu z této sumy si půjčily takzvané rozvíjející se trhy.
Jakmile však dolar posílí, zvednou se dlužníkům nejen úroky, ale i suma, kterou musejí vydělat vmístní měně na splacení stále stejné dolarové částky. Jde vlastně v obráceném gardu o něco podobného, co zažili třeba Maďaři a Poláci, kteří si vzali hypotéky v eurech či francích a kvůli propadajícímu forintu jim pak hrozil bankrot.
Je otázkou, jak se k politice Fedu postaví nově zvolený americký prezident. Jak nedávno napsal ve Financial Times ekonom Gavyn Davies, Trumpův postoj k Fedu byl doposud značně nekonzistentní. Jednou tvrdil, že podporuje nízké sazby a jeho šéfka Janet Yellenová si podle něj vede velmi dobře. Jindy ji nazýval politickou figurkou, která má svůj podíl na finančních bublinách. A dokonce prohlásil, že by sazby měly být zvýšeny, aby se zabránilo vyšší inflaci a aby Fed pomohl střadatelům.
Podle Daviese není vůbec vyloučeno, že Trump do vedení Fedu dosadí své lidi, kteří sice nebudou mít potřebnou kvalifikaci, ale budou ochotně plnit jeho přání. A to by mělo zajímat celý svět.