Z Prahy do Drážďan přímo

„Po otevření 17. prosince budou probíhat mezi Bílinkou a Řehlovicemi dílčí stavební práce, včetně dokončení prvků pro posílení stability u prackovické estakády, které nebrání běžnému provozu,“napsalo ministerstvo dopravy v tiskové zprávě.

Říjnové zprávy o nestabilitě v okolí estakády přitom přišly tři roky poté, co se zhruba na 200metrů rozestavěné dálnice sesula půda. Sesuv tehdy způsobil škodu na dálnici ve výši 700 milionů korun, za dalších 300 milionů také na vedlejší železnici. Od té doby se mluví o nestabilitě celého území, možném špatném trasování přes České středohoří amožnosti, že se bude vše opakovat znovu.

„Nikdy tam nebyl a ani v současnosti jsme nezjistili, že by v lokalitě byl svahový pohyb, který by ohrozil životy lidí,“řekl nicméně LN ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR Josef Stemberk. Právě jeho ústav dopracoval letos v květnu pro ministerstvo dopravy analýzu sesuvu z roku 2013. Ministerstvo ji ale zatím nechce zveřejnit.

Stát označil za hlavního viníka sesuvu nedaleký lom v Dobkovičkách. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na něj podalo letos v červnu žalobu. Podle Stemberka je však viníků víc.

„Každý, kdo se toho účastnil, má svůj díl viny. Jsou to spojené nádoby, kde každý přidal kus svého, aby se ta dálnice zavalila,“tvrdí Stemberk. „Je to chováním člověka v tom území. Kdyby se dodržovala pravidla známá desítky let, dálnice je v provozu už několik let bez problémů a veřejnost mohla být úplně klidná,“dodal. Kromě lomu tak podle odborníků za sesuv může i investor, tedy ŘSD.

Stejně tak je podle Stemberka zcela běžné, že dálnice vede sesuvným územím. „Děje se to všude ve světě, i u nás se v těchto místech stavělo a staví,“ujišťuje.

Hlídaná autostráda

Dálnice bude hlídaná 24 hodin denně monitorovacím systémem. A to jak u Dobkoviček, kde ji zavalila půda, tak i u prackovické estakády. Případnou ne- stabilitu svahu mají monitorovat geologové a případné pohyby budou zaznamenávat čidla. Pokud něco zachytí, proměnlivé značky na místě by měly úsek automaticky uzavřít.

Monitoring je ale nedostatečný třeba podle Miloslavy Pošvářové, soudní znalkyně a bývalé ředitelky úseku kontroly na ŘSD. Říká, že je pouze podél dálnice. „Máme vykreslená kritická místa. Jde napří- klad o lom, který zasahuje do prackovické estakády. Je třeba znát informace o celém území,“řekla Pošvářová Českému rozhlasu.

Špatná příprava

Stavbu rovněž kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten uvedl, že za zpoždění posledního úseku může podcenění příprav stavby, vedení dálnice přes nestabilní území i pomalá sanace sesuvu. Navíc NKÚ přepočítal náklady. Ještě v roce 2004 ministerstvo dopravy plánovalo, že jeden kilometr dálnice bez mostů a tunelů vyjde zhruba na 120 milionů korun. O čtyři roky později tuto cenu přehodnotilo na 345 milionů.

A podle posudku Českého vysokého učení technického v Praze Česko tratí každý rok, kdy dálnice není v provozu, 680 milionů korun.

Přímá cesta mezi českou a saskou metropolí se plánovala už v roce 1938. Počítalo se s ní i během komunistického režimu už v 50. letech. Stavět se ale začala až v roce 1984. První úsek se otevřel v roce 1990 a se stavbou posledního se začalo v roce 2007. Celkem má 92 kilometrů.