Česko hájí „rychlozákony“EU
Řadu sporných unijních norem chce Brusel v příštím roce schválit za zavřenými dveřmi. Praha rychlejší řízení podporuje
BRUSEL/PRAHA Evropský parlament (EP) má sice 751 poslanců, většina z nich ale pozoruje přijímání unijní legislativy jen zdálky. Čím dál méně zákonů se projednává na plénu. Nejinak tomu bude i příští rok. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se s odcházejícím šéfem eurosněmovny Martinem Schulzem a slovenským premiérem Robertem Ficem, jehož země až do Silvestra EU předsedá, shodli na tom, že jedenáct klíčových zákonů prosadí ve zrychleném řízení.
Neformální trialog sice probíhá za zavřenými dveřmi, ale v mnoha případech právě díky němu není ochromeno další projednávání legislativních návrhů.
Nejde přitom o žádnou novinku. Zrychleným procesem se přijímá přes 90 procent evropské legislativy. Přesto má „fasttrack“i své odpůrce, mezi něž patří například ombudsmanka EU Emily O’Reillyová.
Uzavřená jednání
Trialog probíhá za zavřenými dveřmi a nemá oporu v evropských smlouvách. Poslanci sice dostanou na stůl hotový kompromisní text, nedozvědí se ale, kdo jej sestavoval. Přístup na jednání mají totiž pouze předseda výboru, který má projednávaný zákon na starosti, zpravodaj příslušné normy a jeho stínoví kolegové z ostatních stran zastoupených v europarlamentu.
Do trialogu mohou být pozváni i odborníci, jejich jména jsou však opět neveřejná. Panují tak obavy, že evropskou legislativu mohou v tichosti ovlivňovat lobbisté.
„Je potřeba, aby informace o trialozích – harmonogram, projednávané dokumenty, seznam účastníků, předběžné pozice zúčastněných stran, programy a zápisy – byly před a po jednáních veřejné,“upozorňuje AlenaMastantuono, ředitelka České podnikatelské reprezentace při EU.
Česko podle státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy transparentnost vyjednávání podporuje. Přibouchnuté dveře většině europoslanců ale vidí jako cestu, jak zrychlit rozhodování v EU. „Neformální trialog sice probíhá za zavřenými dveřmi, ale v mnoha případech je to právě on, díky kterému není další projednávání legislativních návrhů ochromeno. A nejen při tvorbě evropské legislativy by mělo platit, že nesmíme formu nadřazovat nad obsah,“vysvětluje Prouza.
Pro členské země je trialog výhodný, protože odstraňuje složité dohadování s evropskou sněmovnou. O svůj hlas nepřijdou, na uzavřených jednáních je totiž zastupují vysocí diplomaté z ambasád při EU.
Proti tvorbě „rychlozákonů“nemají nic ani europoslanci. „Nevidím tam demokratický deficit. Trialog neznamená, že by byl parlament zcela ze hry, jde spíš o technickou věc,“uvedl předseda výboru pro právní záležitosti EP Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
A podobně to vidí i europoslankyně Martina Dlabajová (ANO). „Texty, které se nesou na trialog, už předtím prošly výbory parlamentu. A zpravodajové mají k jednání mandát, záleží na jejich šikovnosti, jak se prosadí,“vyjasňuje.
Nově si navíc europarlament vymínil, že si vyvolené, kteří se na trialog dostanou, může zvát „na kobereček“. Ve sporných pří- padech budou muset vystupovat na plénu.
Pomalé zrychlení
Za normálních okolností by šlo o čistě technickou věc. Jenže vzhledem k tomu, že se s naplánovaným odchodem předsedy EP Schulze rozmělňuje velká koalice evropských socialistů a eurolidovců, může se projednávání zákonů za zavřenými dveřmi zkomplikovat.
I přes snahu o svižnější legislativu ale ani v případě trialogu nejde o skutečně rychlé zákony. Podle propočtů Centra pro evropskou politiku trvá v průměru 14,4 měsíce, než norma předložená Evropskou komisí projde přes europoslance.