Lékaři vítězí nad obávanými nemocemi
Diagnostické metody se v průběhu 19. století zdokonalovaly novými možnostmi „otvírání těla“, do něhož pronikaly stále důmyslnější nástroje nahrazující lékařovo oko: zrcátka, světelné sondy, endoskopy a nakonec Röntgenovy paprsky.
„Otvírání těla“se zlepšovalo i jinak: možnosti chirurgie výraznou měrou rozšířily především dva velké objevy 19. století, jež napomohly k přemožení bolesti a infekce: éterová narkóza a antiseptické a sterilizační prostředky. „Operovatelným“se tak díky nim stalo do konce 19. století v podstatě celé tělo včetně břišní a hrudní dutiny, ba dokonce i hlavy, jež se do té doby zdály jako fatálně nedotknutelné.
Idea prevence stejně jako rozvoj léčebných metod oslabily také osudovost ve vztahu k nemocem. K největším medicínským objevům všech dob, a rozhodně k největším úspěchům 19. století na poli prevence, patřilo bezesporu očkování proti pravým neštovicím, které v předchozím století skosily pětinu až čtvrtinu oby- Eduard Albert, slavný český chirurg vatelstva. Roku 1796 objevil anglický lékař Edward Jenner princip vakcinace, tedy očkování proti pravým neštovicím lymfou z neštovic kravských, které nejsou pro člověka smrtelné. Novinka se rychle rozšířila po Evropě a zejména v česko-rakouských zemích se setkala s velkou odezvou. Díky horlivé iniciativě státu i přesvědčeným lékařům a zjevně i relativně disciplinovanému chování poddaných představovali již od 30. let 19. století obyvatelé Čech a Moravy nejproočkovanější populaci v Evropě, a to dávno před uzákoněním povinného očkování v roce 1919.
K vymýcení epidemií a pandemií typu cholery, úplavice a břišního tyfu přispělo především ve velkých městech zdokonalení kanalizační a vodárenské sítě, jež definitivně oddělilo odpad a splašky od pitné vody; podobnou roli sehrála i asanace pražského vnitřního města, proslulého neutěšenými hygienickými podmínkami, které ohrožovaly i okolní oblasti.
Se špatnými hygienickými a sociálními podmínkami byla ostatně spojována i tuberkulóza, hrozba trvající až do roku 1882, kdy Robert Koch, zakladatel bakteriologie, objevil a popsal bacil, který ji způsobuje, a umožnil úspěšnější metody boje s ní.