Eskapáda s estakádou na D8
Dálnice spojující českou a saskou metropoli se otevřela. Ovšem s omezením, v místě je nestabilní svah
PRAHA Byla zářijová sobota 2015. A na politicích byla znát obrovská úleva. Po nekonečných problémech a po několikerém posunutí termínu se otevřel pražský tunel Blanka. Prosincová sobota o rok později úlevu pro politiky nepřinesla. Pásku na dálnici D8, podobně problematické, sice přestřihli, starosti však nekončí. Už dnes se jí bude zabývat vláda aministr dopravy Dan Ťok (za ANO) bude muset přesvědčovat kolegy, že nic nehrozí.
Den před otevřením dálnice se totiž ukázalo, že u prackovické estakády je stále nestabilní svah. Což se sice minimálně od října ví, nicméně kvůli výsledkům měření se Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo provoz v místě omezit, na zhruba dvoukilometrovém úseku je sveden do jednoho pruhu. „V pondělí zasedá vláda, chci, aby pan ministr dopravy informoval vládu o tom, jak reálně vypadá situace. Jaké jsou výsledky monitoringu D8 a jaká se předpokládají opatření,“prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Předseda vlády dokonce řekl, že úsek by se v budoucnu mohl uzavřít úplně.
S tím Ťok nesouhlasí. „Úsek je samozřejmě bezpečný. Já bych si nedovolil pustit občany na úsek, kde bych měl stín pochybnosti,“prohlásil po přestřižení pásky.
Kritická místa
Pravda je, že otevření poslední části dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi předcházely obavy. Nestabilní území okolo estakády se ozvalo letos v říjnu. Podpěra mostu začala podsedat. Stavaři tak museli rozebrat část dokončené dálnice a odtěžit desítky tisíc tun náspu. A nebylo to poprvé. V roce 2013 se na 200metrový kus rozestavěné dálnice sesula půda, která způsobila škodu za miliardu korun – na dálnici i blízké železnici.
Na nestabilitu celého území dlouhodobě upozorňuje geolog z Akademie věd Vladimír Cajz. Podle něj nejsou nebezpečí na stavbě vyřešena. Proti jeho výrokům se ale postavili někteří kolegové. „Nikdy tam nebyl a ani v současnosti jsme nezjistili, že by v lokalitě byl svahový pohyb, který by ohrozil životy lidí,“řekl LN ředitel Ústavu struktury amechaniky hornin Akademie věd ČR Josef Stemberk. Jeho ústav dopracoval letos v květnu pro ministerstvo dopravy analýzu sesuvu z roku 2013. Ministerstvo ji zatím nechce zveřejnit.
Cajz také tvrdí, že problém je, že dálnice vede Českým středohořím, které je nestabilní. Trasovat se podle něj měla jinudy. Stemberk ale namítá, že všude ve světě – stejně tak v Česku – se v sesuvných územích staví zcela běžně.
Cajz ale není sám. Na problémy u posledního otevřeného úseku dálnice poukazuje také Miloslava Pošvářová – soudní znalkyně a bývalá ředitelka úseku kontroly na Ředitelství silnic a dálnic. Ta sestavila seznam několika kritických míst, mezi nimi je i okolí prackovické estakády.
Kritizujemimo jiné takémonitoring, který má možné pohyby hlídat. Podle ní je problém, že je pouze podél dálnice a není hlídáno území jako celek.
Aktivisté umí pohnout horou
Otevření dálnice, která spojuje Prahu s německými Drážďany, se účastnil nejen ministr dopravy, ale také prezident Miloš Zeman. A přijeli se podívat i němečtí politici. Dokončení dálnice se dočkali po 32 letech.
Za to podle Zemana mohou zelení aktivisté. „Před patnácti lety jsem jako předseda vlády otevíral úsek z Roudnice nad Labem do Lovosic a říkal jsem si, že na německé hranice je to už jen kousek a za pár let bude hotovo. Uplynulo patnáct let, teď otevíráme další úsek a já se ptám, proč to trvalo těch patnáct let. A odpověď je velice prostá. Ve vašem kraji řádili a dosud řádí takzvaní zelení aktivisté,“řekl prezident. Na to mu na Facebooku odpověděl předseda Strany zelených Matěj Stropnický: „Ach, jak mocní my zelení aktivisté podle pana prezidenta nejsme: dokážeme i sesunout horu do dálnice.“
Faktem je, že stavbu zdržovaly mimo jiné i žaloby spolku Děti Země. „Déosmičku“ale provázely problémy už na samém začátku – v roce 1997 si například německá strana vyžádala přepracování smlouvy o propojení D8 s německou A17 mostem na hranici. Smlouva nebyla v souladu s evropským právem.
Komentář k tématu čtěte na straně 10