Češi pošlou Sýrii desítky milionů
Projekty, díky nimž získají občané válkou postižené země vodu, jídlo či léky, mají zájemci předložit do konce ledna
PRAHA Je to už víc než pět let, co propukl konflikt v Sýrii, který se v roce 2012 rozrostl v pustošivou občanskou válku. Pro Českou republiku představuje pomoc tamním těžce zkoušeným obyvatelům jednu z hlavních priorit humanitární pomoci. Dnes ministerstvo zahraničí spouští další výzvu na projekty, díky nimž se má k Syřanům dostat voda, jídlo nebo lékařská pomoc. Celkem se v ní rozdělí dvacet milionů korun.
„Nechceme kritické situaci v Sýrii pouze přihlížet. S našimi partnery, což jsou hlavně nevládní organizace, se snažíme o efektivní pomoc vnitřně vysídlenému obyvatelstvu i uprchlíkům,“říká náměstek ministra zahraničíMartin Tlapa.
Se syrským balíčkem souvisí dotační výzva pro Irák, který je v syrském konfliktu zapojený také, a pro migranty v sousedních státech – tedy v Jordánsku, Libanonu a Turecku, což představuje dalších dvacet milionů. Do konce ledna se mohou hlásit ti, kdo by chtěli v postižených zemích pomáhat, do konce února Černínský palác vybere nejsmysluplnější projekty a v březnu začne dotace vyplácet.
Voda, léky i vzdělání
Nejde jen o dodávky potravin, léků, zdravotnických nástrojů či vody, i když ty tvoří základ okamžité pomoci v krizi – jen v letošním roce zajistila Charita s pomocí ministerstva vodu pro Syřany za pět milionů korun. Důležité je myslet také dopředu, na dobu, kdy občanská válka pomine a země zahájí fázi obnovy, pak bude hlavně na místních lidech, aby nabytou svobodu a s ní spojenou zodpovědnost zvládli.
Klíčovou roli hraje vzdělání, což je teze, kterou ztělesňuje stipendijní program Nové elity pro Sýrii. V rámci něho do České republiky během předloňského listopadu dorazilo prvních osmnáct syrských utečenců z Jordánska a nastoupilo na Ústav pro jazykovou a odbornou přípravu při Univerzitě Karlově. Vládní program počítá s tím, že stipendia jim pokryjí studium až do roku 2022. Až Syřané zdolají češtinu a místní reálie, nastoupí na vybrané obory, které jsou hlavně technického nebo zemědělského rázu.
K Sýrii česká humanitární a rozvojová pomoc upíná mimořádnou pozornost, což dokládá i fakt, že na ni česká vláda vyčlenila speciální peníze. Letos v létě ministři schválili, že do roku 2019 tam uvolní 195 milionů. Do konce října se pak stihlo dvaceti miliony financovat šest projektů naléhavé pomoci lidem, kteří ze svého domova neuprchli, ale vzhledem ke zničené infrastruktuře a zásobování jsou v podobně nepříznivé situaci jako běženci. Pět milionů putovalo na zdravotnické materiály a za dalších pět se obnovovaly zničené přívody vody či kanalizace.
Vedle akcí organizovaných pod taktovkou Černínského paláce má svůj program i ministerstvo vnitra. Ten spočívá v lékařských službách, především ve vysílání zdravotnických týmů do postižených oblastí. „Letos se připravuje také ošetření syrských dětí v České republice,“dodává náměstek Tlapa. Sedmero ma- lých Syřanů z Aleppa by mělo do Prahy dorazit začátkem příštího roku. Právě Aleppo se v posledních dnech stalo smutnou syntézou blízkovýchodní tragédie, vládní jednotky ovládly většinu města, vytláčení rebelů z jejich pozic provázelo kruté zacházení s civilisty i jejich střílení.
Pochvala od OECD
Rozvojová pomoc patří k disciplínám, v nichž se České republice daří. Koncem listopadu to oficiálně potvrdilo hodnocení od OECD. Experti mezinárodní organizace shledali, že by země sice mohla přidat v objemu peněz, které na bohulibé účely vydává, ale že s tím, co vydává, hospodaří rozumně a účelně.
Stěžejním smyslem rozvojové pomoci je, aby situaci ve svízel- ných regionech ulehčila a napravila natolik, že se tamní obyvatelé nedají do pohybu. Na to už v rámci Evropy, která bývá hlavním cílem takového pohybu, vznikla dvojice svěřeneckých fondů.
Jeden míří na Blízký východ se západním Balkánem, druhý na Afriku. Tu trápí místní konflikty a postupující problémy se suchem. Jak bude přibývat lidí bez přístupu k vodě, poroste i pravděpodobnost, že Afričané svůj vyprahlý kontinent opustí – podle nedávné studie NASA a OSN se kvůli suchu může v příštích letech dát do pohybu až 120 milionů lidí.
V dotačním balíčku Černínského paláce se myslí i na tohle, pro boj se suchem a klimatickými změnami je vyčleněno čtyřicet milionů, které mají pomáhat v Etiopii, Jižním Súdánu, Keni, Nigérii a Středoafrické republice.
České i evropské nasazení strukturuje racionální úvaha, že země, kde jsou vodovody, silnice, dostupné školy a nemocnice, plodí méně migrantů. A pokud je méně migrantů, ubývá i nechtěných příběhů o tom, kolik životů se zmařilo na volném moři v gumovém pašeráckém člunu.
Evropa tím vedle lidumilství projevuje také pud sebezáchovy, příliš velký nápor by sociální systémy členských států nemusely unést, navíc hromadný příliv uprchlíků z odlišného kulturního prostředí vyvolává v domácím obyvatelstvu negativní nálady.
Oblast Afrického rohu, což je nejvýchodnější část kontinentu, si také visegrádská čtyřka vybrala jako cílovou oblast pomoci v rámci afrického svěřeneckého fondu, Česká republika do společného banku vložila 20 milionů.