Útok znejistil zemi před volbami
Po teroru na vánočním trhu v Berlíně je v sázce politická autorita kancléřky Angely Merkelové
BERLÍN/PRAHA Útok, který se odehrál v pondělí večer na vánočním trhu v Berlíně, se zdá z pohledu vlády německé kancléřky Angely Merkelové naplněním nejhoršího možného scénáře.
Za prvé se udál v době Vánoc. Ty jsou v Německu stále ještě většinově vnímány pokud ne přímo jako křesťanské svátky, tak aspoň jako svátky klidu.
Zadruhé se odehrál v německé metropoli, kde lze obzvlášť v předvánoční době předpokládat vysokou koncentraci lidí na veřejných prostranstvích, a tím i zvýšenou přítomnost bezpečnostních sil. Přesto zahynulo dvanáct lidí.
Ještě během včerejšího dne se navíc zdálo, že špatné zprávy pro kancléřku budou ještě umocněny podezřením, že pachatel berlínského útoku přišel do Německa před rokem jako uprchlík z Pákistánu nebo Afghánistánu.
Představa, že útočníkem je muslimský běženec, který dorazil do Německa v roce 2015, to znamená na vrcholu období takzvané „vítací kultury“, začala již dávat křídla fantaziím odpůrců migrace na sociálních sítích.
V jejich prostředí patří požadavek „Merkelová musí zmizet“ješ- tě k těm umírněným. Názory vyjádřené na sociálních sítích nejsou reprezentativní pro to, co si myslí německá společnost.
A stejně tak nelze přenést tamní výrazivo do klasické politické soutěže v Německu, ani přesto, že čelný představitel protestní Alternativy pro Německo (AfD) europoslanec Marcus Pretzell označil oběti berlínského útoku za mrtvé, které má na svědomí Angela Merkelová.
ANALÝZA
Toto všechno může kancléřka přejít mlčením. Daleko zásadnější ovšem pro ni je, že se zřejmě začínají znovu otevírat loňské spory s bavorským premiérem Horstem Seehoferem.
Teprve nedávno je přitom oficiálně uložili k ledu, aby neohrozili volební vyhlídky na podzim příštího roku.
SeehoferovaKřesťansko-sociální unie (CSU) se podílí na celostátní vládě a bavorský premiér po pondělních událostech opět vztyčil varovný prst se slovy, že situace v zemi se musí změnit.
Jak by měla vypadat, sice šéf bavorské vlády přímo nesdělil, dá se ale předpokládat, že bude opět tlačit na zavedení pevného limitu, který by stanovil, kolik běženců může do Německa každoročně přijít.
Kancléřka Merkelová něco takového vždycky odmítala. Odůvodňovala to silnou ochranou práva na azyl, již garantuje německá ústava. A měla i argument, že pro změnu ústavy nelze v parlamentu najít potřebnou většinu.
Teď po Berlínu se ovšem mohou dát věci do pohybu.
Seehoferův předchůdce v čele bavorské vlády Günther Beckstein v nedávném rozhovoru pro LN prohlásil, že stačí, aby se v Německu udál podobný teroristický útok jako na podzim loňského roku v Paříži, kdy zahynulo 130 lidí, a celá debata o omezeních pro přijímaní běženců se posune úplně jiným dle jeho názoru správným směrem. Teď takováto situace v Německu možná nastane. A s tím přijde i oslabení autority dosud neohrožené kancléřky.
Pro kampaň před německými podzimními parlamentními volbami, která de facto již dávno začala, neznamená útok v Berlíně nic dobrého.
Jeho původce, ať jím byl kdokoli a měl jakékoli motivy, dosáhl toho, že Německo vkročí do roku, jenž přinese důležitá politická rozhodnutí, hluboce znejistěno.