Obama s Putinem prohrál
Za to, že se Rusové „vlámali“do amerických voleb, může dosluhující americký prezident
Mele Kalikimaka neboli „veselé Vánoce“, popřál Barack Obama na závěr své poslední výroční bilanční tiskové konference novinářům a odjel si svátky užít tam, kde jako prezident už trávil řadu svých dovolených, na rodnou Havaj. Byl to ale až nepatřičně bukolický závěr konference vzhledem ke dvěma hlavním tématům, která se předtím na tiskovce řešila.
K prvnímu z nich, k vyústění války v Sýrii až v současnou tragédii v Aleppu, prezident uvedl, že se „vždy snažil o ten nejlepší možný postup, který by vedl ke konci války a který by zároveň zohledňoval dlouhodobé bezpečnostní zájmy Spojených států“. K otázce ruské kybernetické intervence do amerických prezidentských voleb 2016 pak Obama řekl, že letos v září, během rozhovoru z očí do očí, Vladimira Putina varoval: „Přestaňte s tím.“A žádné další ruské kybernetické útoky se pak už prý nekonaly.
Přebarvování narůžovo
Šikovně navlečeno. Ale Obama se zde pokouší přebarvit narůžovo dvě prohry svého prezidentství. Snaží se, jak říkají Američané, „put lipstick on a pig“. Jenže tady žádná rtěnka nepomůže, na to je realita příliš ošklivá. Nechme pro tuto chvíli stranou Sýrii, kde konečnou devastaci přímo na bojišti ani budoucí širší konsekvence tamního složitého konfliktu ještě neznáme. Připomeňme pouze jednu věc. Když se Moskva se svými bombardéry v září 2015 do války vložila, předpovídal Obama, že Putinův „pokus o podporu Asada selže“a Rusko se jen nechá zatáhnout do válečných „bažin“. Skutečnost je však taková, že s minimem ztrát a za relativně málo peněz se Rusko stalo hlavním scenáristou syrského dramatu, jehož aktuální stav se Obama na zmíněné tiskovce pokusil vystihnout výrokem, že „vražděním Asadův režim své legitimity nedosáhne“.
Snad je Obamův odhad tentokráte lepší, uvidíme. Co se ale týče ruských kybernetických útoků a krádeží, tam už výsledek známe. Ruská intervence poškodila důvěru Američanů v odolnost jejich systému, v čerstvém průzkumu pro Wall Street Journal 63 procent dotázaných připustilo, že ruské vměšování považuje za reálný problém. Bagatelizovat nelze ani to, že nemalá část demokratů nedokáže přijmout Donalda Trumpa, právě i kvůli ruským akcím, jako řádně zvoleného prezidenta. Lze jim sice říct „get over it“, smiřte se s tím. Jenže polarizace americké společnosti, jejímž průmětem je pak i stále rozpolcenější a ve výsledku nefunkční Kongres, se teď ještě zhorší. A za třetí, nevíme sice, zda Moskva nakonec i ovlivnila výsledek voleb. Amerika byla na příchod Trumpa zralá a Hillary Clintonová by možná nezvítězila, ani kdyby její kampaň nemusela opakovaně reagovat na informace z ukradených e-mailů, namísto toho, aby se její tým mohl věnovat své vlastní agendě. Pokud je ale pro někoho ruská infiltrace skutečnou osobní prohrou, je to prezident Barack Obama.
Z aktuálních podrobných popisů celé aféry (například v deníku New York Times) víme, že ruští hackeři „systematicky útočili“na Obamovu administrativu, na ministerstvo zahraničí, na Bílý dům, případně na generální štáb nejméně už od roku 2014. Prezident o tom prý byl pravidelně informován, ale žádné důrazné kroky, kdy by ruské útoky zveřejnil a například zavedl sankce (omezení cestování či finanční postihy konkrétních lidí a skupin), neučinil. Podle zdrojů citovaných v Timesech se prezidentův tým obával, že by to mohlo vést k eskalaci v „kybernetickou válku“a zkomplikovat ochotu Ruska ke spolupráci v jiných oblastech, především ve vyjednáváních o Sýrii.
Váhavost a nerozhodnost
Což by z dnešního pohledu už samo o sobě znělo jako špatný vtip, kdyby nemělo být ještě hůře. Od chvíle, kdy FBI vloni v září zjistila hackerský útok na centrálu americké Demokratické strany, uplynulo dalších osm až devět měsíců, než se Bílý dům začal letos v červnu celou záležitostí vážně zabývat. Ale stále (i když nelze vyloučit, že k nějaké tajné výstražné akci vůči Moskvě došlo) se to obešlo bez trestu. A když na začátku října, dva měsíce před volbami, americké tajné služby poprvé veřejně informovaly o aktivitách ruských hackerů, ten samý den se na veřejnosti objevila jedenáct let stará nahrávka se sexuálně machrujícím Donaldem Trumpem – a zpráva o neblahé roli Moskvy v americké prezidentské kampani zcela zapadla.
Mele Kalikimaka, popřál Barack Obama Američanům na konci tiskové konference, na jejímž začátku se pochlubil úspěchy svého prezidentství, v prvé řadě zdravotní reformou. Jeho nástupce v úřadě se ji ale teď chystá demontovat, a pokud se tak stane, Obama už nikdy nebude moct vyloučit, zda si za to nemohl on sám. Byla to jeho váhavost a nerozhodnost, proč Moskva nebyla jasně varována, případně i potrestána, v každém případě zastavena dříve, než se pak Rusové vlámali až do prezidentských voleb 2016. Jeho „cut it out“, jak prý v zaří řekl Putinovi, přišlo obamovsky pozdě.