Pink Floyd v první pětiletce
Pakliže fanoušky kapely Pink Floyd rozdělíme do dvou skupin, na vlažné a vášnivé, můžeme naštěstí potěšit obě. Zatímco rozsáhlý box The Early Years 1967–1972 vyžaduje velké posluchačské odhodlání a tučný bankovní účet, dvojdiskový výběr z něj s podtitulem Cre/ation je přístupný všem.
Jen pro informaci k onomu velkému boxu. Ten obsahuje na deseti CD, devíti Blu-ray discích, jedenácti DVD a pěti sedmipalcových vinylových singlech přes dvacet dosud nevydaných písní, přemíchané a předělané verze skladeb z filmových soundtracků, sedm hodin dříve nezveřejněných živých audionahrávek, více než patnáct hodin videozáznamů raritních koncertních vystoupení a rozhovorů a tři celovečerní filmy. Vypadá to impozantně a impozantní je i cena: v českých internetových prodejnách lze tento skvost pro skutečné fanatiky (nic ve zlém) pořídit za různé ceny v rozmezí 12 až 18 tisíc korun.
Otisk Beatles
Naproti tomu dvojcédéčko s vybranými nahrávkami z boxu pořídíte od čtyř do šesti stovek, „uposloucháte“za dvě hodiny v kuse a troufám si říci, že informaci dostanete zhruba stejnou nebo ales- poň velmi podobnou. Totiž tu, že pokud máte k dispozici kompletní oficiální diskografii Pink Floyd z těch let, nic důležitého vám neuniklo a nic přelomového se už nedozvíte. Tedy v podstatě to samé, co se dozvíte ve všech podobných případech, kdy se z archivů vytahují nové a nové dosud nevydané verze známých skladeb nebo nezveřejněné písně, které se na řadová alba nebo singly nedostaly (proč asi?). Stejně jako například v případě podobně „zgruntu“pojatých retrospektivních boxů nebo edičních řad, mapujících v poslední době například různá tvůrčí období Led Zeppelin, Milese Davise nebo Boba Dylana, nejzajímavější jsou živé nahrávky. Protože z nich můžeme, když nic jiného, slyšet, jak to tomu či onomu hrálo, když žádné živáky oficiálně nevydával.
Pokud si poslechneme floydovské Cre/ation, můžeme si uvědomit několik docela zajímavých věcí, které nám mohly dosud uniknout. Třeba jak zajímavý zvuk ta kapela sice na svou dobu měla už od úplných počátků, ale zároveň jaké paralely v její rané tvorbě shledáváme. Jasný otisk Beatles je celkem pochopitelný (v Jugband Blues nebo Point Me At The Sky), zajímavější jsou otisky podobných principů jako u The Doors. Což se týká třeba skladby Careful With That Axe, Eugene, velmi zá- sadního kusu té doby, jenž sice není příliš členitý, ale kýženého psychedelického účinku dosahuje „vlněním“postaveným na zvuku varhan a ostinátu baskytary.
Kapela si stačí sama
Podstatnou část druhého disku tvoří ukázky ze dvou soundtracků. Jednak pět miniaturek z Antonioniho filmu Zabriskie Point, ve kterých Pink Floyd vlastně vesměs znějí úplně jinak, než jsme zvyklí, ale je to samozřejmě vedeno potřebami snímku: v On The Highway například hrají v podstatě hippie folk rock, v Looking At Map dokonce téměř country. Což je celkem legrace, ale určitě žádný přelom. Až nefloydovsky „normální písničky“nahráli i pro soundtrack francouzského filmu La Vallée Barbeta Schroedera (album bylo nazváno Obscured by Clouds).
Asi nejzásadnější položkou nepochybně zajímavého, ale ne přelomového dvojalba je živá verze slavné Atom Heart Mother. Nahrávka ze švýcarského Montreux z listopadu 1970 přináší osmnáctiminutovou verzi skladby, která zabrala na stejnojmenném albu celou stranu a byla z velké části postavena na orchestrálním aranžmá. Zde na pódiu si Pink Floyd stačili sami. A přestože samozřejmě podobně rozsáhlé celky už patří minulosti, zde působí sevřeně a přes svoji délku životaschopně.
Pink Floyd: The Early Years 1967–1972 Cre/ation