Vánoční hody s pučálkou a kubou

Za dveřmi už čekají vánoční svátky, a proto i jazykový koutek by měl být svátečně laděný. Začít můžeme hned Štědrým dnem. Je to svátek, který se liturgicky označuje jako vigilie. To je slovo původu latinského ( vigilia) a znamená bdění. Míní se tím bdění na modlitbách, které by mělo předcházet důležitému křesťanskému svátku, v tomto případě Božímu hodu vánočnímu 25. prosince (vyplývá z toho, že vigilie nejsou spjaty jen s Vánoci, ale máme např. i velikonoční vigilie). Pokud se v předvečer svátku slouží mše, říká se jí půlnoční mše, zkráceně jen půlnoční.

Součástí Štědrého dne býval vedle příprav na nadcházející svátek také půst. Jak všichni víme, odměnou za dodržení postu mělo být zejména pro děti zlaté prasátko, které večer uvidí. Pokud vás trochu zarazil tvar postu, pak vězte, že je to správná, i když dnes už spíše řidší podoba 2. p. podstatného jména půst. V dalších pádech kromě prvního se totiž hláska -ů- dříve měnila na -o-. Podobně jako to dodnes děláme u slov dům – domu, kůň – koně, důl – dolu apod. V dnešní době už u tohoto slova převažuje skloňování s nezměněnou samo- hláskou: půstu, půsty apod. Tento vývoj dobře ilustrují i slovníky: ve Slovníku spisovného jazyka českého z 60. let je uveden 2. p. postu, řidčeji půstu, a ve Slovníku spisovné češtiny z 90. let už se píše 2. p. půstu, řidčeji postu. Ke změně do-

JAZYKOVÉ OKÉNKO

šlo patrně proto, že na rozdíl od slov dům, kůň apod. výraz půst používáme spíše zřídka, a proto podobné hláskové změny při skloňování neprovádíme automaticky amáme spíše tendenci kmechanickému přidávání koncovek za celý základ slova.

Ať už naši předkové poctivě dodrželi půst, nebo ne, na Štědrý den bylo zvykem mít bohatou slavnostní večeři. Její součástí byly i pokrmy, které už se dnes moc nevidí, např. pučálka je naklíčený ( pučící, proto pučálka) opražený hrách. Černý kuba (kroupy s houbami) se jinak jmenuje hubník a název kuba je zřejmě jen žertovnou zkomoleninou. Vánoční muzika překvapivě není hudební doprovod k večeři, ale sladká kaše z rozvařeného ovoce.

Doplňme ještě několik vánočních pranostik, aby milí čtenáři věděli, co mohou v budoucnu čekat: Lepší Vánoce třeskuté než tekuté. Zelené Vánoce – bílé Velikonoce. Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem. Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí. Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý. Temné Vánoce – světlé stodoly. Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje. Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí. Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.

Autorka pracuje v jazykové poradně ÚJČ AV ČR