Karla IV. vystřídá Marie Terezie
Tři sta let od narození panovnice připomenou výstavy, přednášky, pamětní mince i dokument České televize.
Letošní rok byl co do oslav kulatých výročí především rokem karlovským. Sedm set let od narození českého krále a římského císaře Karla IV. se dočkalo připomínky v podobě velké výstavy ve Valdštejnské jízdárně, kterou otevíral premiér Bohuslav Sobotka se svým bavorským protějškem Horstem Seehoferem. Naprázdno nevyjde ale ani rok 2017, kdy Lucemburka vystřídá panovnice z rodu Habsburků.
Řeč je o 300. výročí narození císařovny Marie Terezie, které připadá na 13. května. Ústřední oslavy jubilea proběhnou ve Vídni, kde se panovnice narodila a je tu i v Císařské hrobce pohřbená. Velkou výstavu pod názvem Stratég–matka–reformátorka chystá Uměleckohistorické muzeum, tereziánské expozice budou k vidění také na zámcích v Schönbrunnu, Hofu nebo Niederweidenu.
Panovnici si ale připomene i Česko. Byť Marie Terezie česky nikdy nemluvila, byla v roce 1743 v předvečer svých 26. narozenin korunována českou královnou. Stala se tak jedinou ženou na českém trůně.
Česká národní banka chystá na duben stříbrnou pamětní dvousetkorunu, jejímž autorem je Vojtěch Dostál, rytec, který má na svém kontě i jiné panovníky z habsburského domu – třeba Rudolfa II. nebo Ottu Habsburského.
Hurá do školy
Na minci se objeví dvojhlavá rakouská orlice třímající desku s hesly odkazujícími k tereziánským reformám – daně, měna, robotní patent, státní správa, míry, váhy a samozřejmě také školství. Právě za Marie Terezie byla zavedena vzdělávací povinnost v podobě školní nebo domácí výuky.
Pamatuje na to i Národní pedagogickémuzeum, které pod patro- nací ministryně školství vyhlásilo pro školou povinné děti výtvarnou soutěž Hurá do školy s Marií Terezií. Z nejlepších děl, mezi nimiž by se měl objevit také film a komiks, vznikne výstava, která by měla být otevřena v druhé polovině května.
Třísetletého jubilea se ujme také Česká televize, která chystá padesátiminutový dokument o císařovně. „Nechceme dělat klasický životopisný dokument ve wikipedickém stylu se spoustou dat, která si divák stejně nezapamatuje, ale moderní portrét historické osobnosti, který uměleckými prostředky v divákovi zanechá trvalý dojem, kdo Marie Terezie ve sku- tečnosti byla,“říká k tomu Alena Müllerová, kreativní producentka ČT. Netradiční pohled by měl zajistit i výběr autorů. Scénář a režii dostali na starost bratři Šimon a Michal Cabanovi.
Česká připomínka jubilea by ale neměla být jen oslavná. Česká společnost pro výzkum 18. století chystá na květen 2017 konferenci, kde by historikové měli debatovat o některých sporných krocích Marie Terezie. Dvoudenní akce vychází z teze, že rakouská panovnice byla do značné míry „reformátorkou z nouze“. Organizátoři také připomínají, že tereziánský trestní zákoník zakotvil všechny „barbarské výstřelky“, a to včet- ně tortury a hrdelních trestů za náboženské delikty.
Koruna? Šaškovská čepice
Ani její vztah k českým zemím nebyl úplně vřelý, ale spíš pragmatický. „Traduje se, že před pražskou korunovací roku 1743 prý prohlásila, že česká koruna se podobá šaškovské čepici. Tento výrok je pravdivý, protože se nachází v dopise, který napsala tehdejšímu nejvyššímu českému kancléři Filipu Josefovi Kinskému. Zdá se tedy, že přinejmenším v těch 40. letech 18. století, kdy ji vlastně české stavy zradily, měla k Čechám opravdu zvláštní vztah a možná neměla naši zemi úplně ráda,“řekl historik Ivo Cerman z Jihočeské univerzity v ČT.
Jisté je to, že se panovnice ani 300 let od svého narození v Praze svého pomníku nedočká. Městská část Praha 6 již před třemi lety vypsala soutěž na sochu habsburské císařovny a české královny, kterou zamýšlela umístit do nově vytvořeného parku na místě tehdejší stavební jámy tunelu Blanka u Prašného mostu. Výsledek byl ale rozpačitý. Z 28 zaslaných návrhů na pomník Marie Terezie vítěz nevzešel, bylo rozdáno jen pět ocenění.
Samotný park byl otevřen letos v červenci – a to včetně fontány, v jejímž středu měla socha panov- nice stát. Plány na pomník ale zůstávají dál v šuplících úředníků z Prahy 6.
Podobný osud stihl Marii Terezii i v Bratislavě, kde stávala v letech 1897–1921 její jezdecká socha, která vzala zasvé krátce po vzniku Československa v rámci odstraňování památek na habsburskou říši. Před čtyřmi lety bratislavský magistrát testoval na zmenšené maketě, jak by se obyvatelé tvářili na obnovu pomníku. Nakonec od nápadu na nové vztyčení jezdecké sochy Marie Terezie ustoupil. Fanouškové habsburské panovnice tak musí za jejím památníkem putovat do Vídně.