Rusko zažije kampaň i sté výročí převratu
MOSKVA/PRAHA Rusko v roce 2017 nečekají ani prezidentské, ani parlamentní volby, a tak následující rok bude hlavně přípravným obdobím na volbu hlavy státu v roce 2018. Současný prezident Ruska Vladimir Putin oznámí nejspíš svou kandidaturu a zahájí, byť neoficiálně, předvolební kampaň.
Ekonomové slibují, že k tomu bude mít příznivé klima, neboť krize by měla v příštím roce skončit. Penzijní fond Ruska garantuje zvýšení důchodů asi o 5,8 procenta, což není mnoho vzhledem k tomu, že dnes jsou důchody po pádu kurzu rublu tragicky nízké. V roce 2017 by průměrný důchodce mohl pobírat měsíčně asi 13,5 tisíce rublů. To všechno proto, že ekonomové doufají v asi dvouprocentní růst HDP.
Nechte nám Krym, odejdeme z Donbasu
Podle ruských politologů bude vedle zahájení prezidentské předvolební kampaně hlavním motivem roku 2017 pokus o obnovu a normalizaci vztahů s USA, kde se moci ujme nový prezident Donald Trump. Moskva doufá, že se dokáže s Washingtonem dohod- nout na přístupu k Ukrajině. Rusové mají připraven návrh: nechte nám Krym, my odejdeme z Donbasu. Jak zareaguje Washington, lze jen těžko předpovědět. Ukrajina by v takovém případě sice vyslovila zásadní nesouhlas, ale to by bylo tak všechno, co by mohla dělat. Útěchou jí snad alespoň může být, že v květnu pořádá soutěž Eurovize.
I když je pozornost soustředěna na Rusko a Ukrajinu, i v dalších zemích postsovětského prostoru se mohou odehrát zásadní události. Za pozornost stojí únorové prezidentské volby ve středoasijské plynařské velmoci Turkmenistánu. Zásadní zvraty v této zemi mohou otřást cenami energetických surovin. Zato prezidentské volby v Kyrgyzstánu velký geopolitický dopad mít nebudou, stejně jako parlamentní volby v Arménii a v Rusy obsazené gruzínské Abcházii. Kazachstán zůstane v roce 2017 bez voleb, zato pořádá výstavu Expo 2017.
Referendum o Rusku v Jižní Osetii
Ač je Jižní Osetie malá, až zanedbatelná, a dokonce většinou zemí světa neuznávaná, dubnové prezidentské volby v této gruzínské enklávě okupované Rusy mo- hou vést k obávané eskalaci zamrzlého konfliktu. Tím spíš, že zřejmě současně proběhne referendum, v němž se tamní obyvatelé vysloví, zda chtějí být součástí Ruska nejen de facto, ale i de iure. A protože je Gruzie stále těsnějším spojencem NATO, a čeká ji navíc spolu s Ukrajinou v roce 2017 nejspíš bezvízový styk s EU, mohl by další konflikt ještě více zkomplikovat vztahy Bruselu a Moskvy.
Nakonec je tu jedna událost, která by mohla a zaujmout proletáře. V říjnu, kdy uplyne přesně 100 let od bolševického převratu zvaného Velká říjnová socialistic- ká revoluce, bude otevřeno poselství adresované „budoucím komunistům“. Je uchováváno za tabulkou připevněnou na budově bývalého podniku na výrobu vojenské elektroniky Musson v Sevastopolu, na Rusy okupovaném Krymu.
Řada dalších poselství byla uložena na různá místa před sto lety významnými revolucionáři a bude vyzvednuta příští říjen ze skrýší po celém bývalém Sovětském svazu. Jedno čeká například uvnitř piedestalu pod monumentem Slávy v Penze. Zda to bude významná událost, nebo ne, se teprve ukáže.