Jednooký prezident

Miloši Zemanovi vadí propaganda, ale jen některá

Vnovoročním projevu se prezident Miloš Zeman pustil do nepřímé kritiky svého oblíbence Milana Chovance. A to když říkal, že nechce, aby se ministerstvo vnitra stalo novodobým Koniášem – přitom musí dobře vědět (má dostatek poradců), že vnitro nemůže ani internet cenzurovat, ani zakazovat jednotlivé servery. Prezident se vyjádřil poněkud enigmaticky, když mluvil o pornoherci sestavujícím seznamy zakázáníhodných serverů.

Skutečnost je trochu jiná: prezidentovi se nelíbí, že ministerstvo vnitra chce zasáhnout proti ruské propagandě, jejímiž nositeli jsou právě servery, které jistá nevládní organizace vyjmenovala. Jenže jak tuhle činnost zpochybnit, když chybí jasné protiargumenty? Něco se najde, třeba pornoherec, i když to s problémem nesouvisí.

Prezidentovi se nemusejí líbit nevládní organizace financované „z Bruselu“. Nechť jimi třeba pohrdá a zesměšňuje jejich tupost, avšak na druhé straně nemůže popřít existenci proruských serverů šířících velice systematicky lži a snažících se znejistit čtenáře, naše spoluobčany. Naštěstí v Česku nemají zásadnější vliv, ale jejich počet a dosah zdaleka překračuje sílu placené kontrapropagandy. Proto je snaha ministerstva vnitra racionální a namístě.

Ostatně kde byl Miloš Zeman, aby se hlasitě vymezil vůči seznamům Adama B. Bartoše? Miloši Zemanovi seznamy Židů a pravdoláskařů nevadily, když se v prezidentské kampani na Bartošovy „informace“odvolával. Je v pořádku útočit na jednotlivce, zatímco výčet neseriózních serverů je fuj?

Ne, prezident zkrátka není nestranný, kope za jednu stranu, ne náhodou je Martin Nejedlý, který utajuje životopis, prezidentovým poradcem pracujícím v žoldu... pořád vlastně nevíme koho. O tom, že prezidentovu okolí leží na srdci primárně zájmy Česka, lze kvalifikovaně pochybovat.

Miloši Zemanovi nevadí lži, ani proruské, ani vlastní. Za ty prvé odpovídá někdo jiný, ty druhé může hodit na podřízené, když už nelze zatloukat. Martin Zvěřina