Brzy o nás uslyšíte, loučili se Gabčík a Kubiš
PRAHA Půl hodiny po poledni 28. prosince 1941 se na britské letecké základně Tangmere rozdrnčel telefon. Akce může začít. Přesně ve 22.00 tamního času se od dráhy odlepila kola upraveného bombardéru Halifax. První pilot Ronald Clifford Hockey nabral výšku a stočil příď čtyřmotorového letounu na východ. Na temnou Evropu. V trupu se usadili muži v civilních šatech, kteří však prošli speciálním vojenským výcvikem.
Přesně před pětasedmdesáti lety se do tehdejšího protektorátu vrátili českoslovenští parašutisté ze skupin Silver A, Silver B a Anthropoid. Jozef Gabčík a Jan Kubiš z posledně zmíněné skupiny měli za úkol zabít jednoho z nejmocnějších mužů třetí říše: Reinharda Heydricha.
Noční let nepostrádal dramatické okamžiky. „0.42, nad Darmstadtem setkání s nepř. stihači, obratností pilota však letoun uniká,“píše se v hlášení.
I s anglickou posádkou je v letounu 16 osob. Nad Čechami po bombardéru střílejí děla. Posádka se domnívá, že patří k protiletadlové obraně plzeňské Škodovky. Krátce po druhé hodině ráno pilot začne klesat z výšky deseti tisíc stop na pouhých devět set. „2.24, vysazena východně od Plzně skupina Anthropoid.“
Gabčík s Kubišem spolu se svým vybavením mizí za letadlem. O půl hodiny později už je stroj prázdný a otáčí na západ.
„Po celou dobu letu, jakož i před ním a před seskokem samotným projevila skupina Silver A opravdu nejlepší duchovní kondici. Rovněž tak Anthropoid, kde však byl znatelně lepší rtm. Gab- čík. Skupina Silver B zdála se býti před letem úplně deprimována, ačkoliv po rozkaze k seskoku provedla tento bez zaváhání. Depresi naznačilo několik poznámek, jako: ‚Tak oni to myslí doopravdy‘, ‚To je štěstí, že jdu, jinak bych to všechno rozházel.‘ Obě poznámky pronesl rt. Zemek, zároveňmávnutím ruky odepře je blíže vysvětlit,“uvádí záznam o letu. I do úředního dokumentu se dostaly okamžiky těsně před seskokem.
„Skupina Silver A i Anthropoid před seskokem podala dispatcherovi ruku a přesvědčivě řekla: ‚Brzy o nás uslyšíte, uděláme všechno, co bude možné.‘,“končí záznam z letu.
Gabčík si při dopadu na zmrzlou zem zranil nohu. Parašutisté ukryli vybavení v zahradní kůlně. Kubiš se vydal do nedaleké vesnice zjistit, kde se vlastně ocitli. Farář František Samek mu řekl, že je ve středočeských Nehvizdech. Posádka Halifaxu ze 138. perutě RAF udělala navigační chybu a původně určené místo u Ejpovic nedaleko Plzně minula o dobrých sto kilometrů vzdušnou čarou. Ráno se oba parašutisté vydali na nádraží v Mstěticích. A dopoledne už vyhledali v Rokycanech na Plzeňsku penzionovaného železničáře Václava Stehlíka s heslem „Přinášíme pozdrav od Hradeckého“. Navázali tak kontakt s domácím odbojem. O pět měsíců později, 27. května 1942, zaútočí v Praze na Heydrichovu limuzínu. Pár dní nato zastupující říšský protektor na následky zranění umírá.
Jejich čin změnil dějiny Československa. Akce měla mimořádný mezinárodní ohlas. Následně odstoupily signatářské země od mnichovské dohody. To přispělo k znovuobnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích.
Skupina Silver A pod velením nadporučíka Alfréda Bartoše působila na Pardubicku. Už 15. ledna 1942 navázala její vysílačka Libuše spojení s Londýnem. Parašutisté splnili i druhý úkol: kontaktovat klíčového agenta československého zpravodajství Paula Thümmela. „V rámci odboje předvedli Bartošovi lidé mimořádný výkon. Přitom se na ně poněkud zapomíná,“řekl Miloš Borovička z Roty Nazdar. Ta spolu s Československou obcí legionářskou připravila projekt Libuše volá Londýn, který chce zpravodajskou operaci připomenout.