Premiér Abe uctil oběti Pearl Harboru
HONOLULU/PRAHA Psalo se 7. prosince 1941, byla neděle krátce před osmou hodinou ráno, když americkou základnu Pearl Harbor na Havaji zasáhl bleskový útok více než 350 japonských letounů a ponorek. Vyžádal si tehdy přes 2400 amerických životů, téměř polovinu z nich na palubě bitevní lodi Arizona. Den nato pak vstoupily Spojené státy do války s Japonskem.
Právě v místech, kde se bitev- ník Arizona jen kousek od pobřeží potopil ke dnu, uctil v noci na včerejšek japonský premiér Šinzó Abe oběti útoku. Učinil tak jako první představitel ostrovního císařství přímo v památníku nad troskami lodi přesně tři týdny po 75. výročí těchto událostí.
Smířlivé gesto ze strany Tokia přišlo krátce před koncem mandátu amerického prezidenta Baracka Obamy, který sám na sklonku května uctil oběti amerického útoku na Hirošimu ze srpna 1945. Jako první úřadující šéf Bílého domu tak tehdy navštívil město, kde ničivý výbuch jaderné pumy bezprostředně zabil 140 tisíc lidí a tisíce dalších později podlehly plíživým následkům radiace.
Jasná omluva nezazněla
Ačkoliv jsou dnes Washington a Tokio spojenci, jitří tyto tragické historické události jejich vztahy i nadále. Obě návštěvy jsou tak vnímány jako smířlivý krok, ačkoliv explicitní omluva v Pearl Harboru ze strany Japonska ani v květnu z Obamových úst v Hirošimě nezazněla.
„Prezidente Obamo, lide Spoje- ných států a lide celého světa, jako premiér Japonska vyslovuji upřímnou a věčnou soustrast těm, kteří zde ztratili životy,“prohlásil Abe s tím, že válečné hrůzy se již nesmí opakovat.
Absence jasné omluvy z jeho strany se ale záhy stala terčem vydatné kritiky v Pekingu, který připomněl někdejší křivdy, jež japonské císařství napáchalo na úze- mí dnešní Číny a rovněž zůstaly bez pardonu. Ten stejně tak nikdy nezazněl ani k obětem na Korejském poloostrově nebo v okupovaných částech jihovýchodní Asie. Japonský premiér se loni v projevu k 70. výročí kapitulace Japonska nechal slyšet, že se jeho země netouží za svou válečnou minulost neustále omlouvat.
Načasování Abeho návštěvy na Havaji nicméně naznačuje, že zřejmě nemá být jen oplátkou Obamovy cesty do Hirošimy, na čemž podle zákulisních informací trval Bílý dům, ale nese i důležitý vzkaz mezi řádky.
Demonstrace spojenectví ve světle ambicí Číny i KLDR
Má být totiž také demonstrací pevnosti aliance mezi Tokiem a Washingtonem ve světle blížící se inaugurace Donalda Trumpa. Obamův nástupce nešetřil kritikou vojenského svazku mezi zeměmi, a hrozil dokonce stažením amerických vojsk z Japonska po nástupu do úřadu, pokud nebude Tokio na svou ochranu adekvátně přispívat.
Na území Japonska se dnes nachází přibližně 50 tisíc amerických vojáků. Téměř polovina z nich je přitom na několika základnách na ostrově Okinawa v nejjižnějším cípu Japonska, který dělí jen zhruba 700 kilometrů od pevninské Číny a Tchaj-wanu, jehož nezávislost Peking neuznává.
Američané Okinawu dobyli v poslední velké bitvě druhé světové války a okupovali ji až do roku 1972, kdy správu nad ostrovem předali Tokiu. Dodnes však jejich základny a výcvikové prostory zabírají zhruba pětinu ostrova. To spolu s několika incidenty amerického personálu – naposledy v květnu to bylo znásilnění a vražda mladé Japonky civilním zaměstnancem základny – pravidelně žene obyvatele ostrova v čele s guvernérem k protestům proti přítomnosti amerických sil a do sporů s vládou v Tokiu.
Ta si zvlášť ve světle rostoucích mocenských ambicí Číny ve Východočínském a Jihočínském moři i bezprecedentního sledu dvou jaderných testů KLDR za jediný rok Washington předchází. Premiér Abe i proto jako první vysoký představitel cizího státu hned týden po Trumpově zvolení přiletěl za ním do New Yorku.
Minulý týden rozlítila obyvatele Okinawy zpráva o dohodě, jež slibovala největší návrat půdy do rukou Japonců od roku 1972. USA sice předaly asi 4000 hektarů půdy v severní části ostrova Tokiu, to však na oplátku slíbilo postavit jinde přistávací plochy pro americké konvertoplány Osprey.
Jako první vysoký představitel Japonska uctil premiér Šinzó Abe v Pearl Harboru oběti útoku na americkou základnu z roku 1941. Jeho návštěva po boku prezidenta Baracka Obamy je ale s blížícím se střídáním v Bílém domě víc než oplátkou Obamovy květnové cesty do Hirošimy.