Finové zkusí základní příjem

Kde se uvažuje o garantovaném příjmu

HELSINKY/PRAHA Přesně dvěma tisícům ze 175 tisíc nezaměstnaných Finů včera státní sociální pojišťovna Kela odeslala dopis s oznámením, že budou účastníky politického a sociálního experimentu.

Po dobu příštích dvou let budou každý měsíc dostávat 560 eur (přes 15 tisíc korun), a to bez jakýchkoli dalších podmínek. Částka nebude daněna, a pokud si bude chtít někdo přivydělat, stát mu ze zaručeného příjmu nic nesebere.

V porovnání s tím je stávající podpora v nezaměstnanosti ve Finsku o deset eur nižší, přičemž jakékoli další příjmy mají vliv na její výši.

„Myslíme si, že tato skutečnost by mohla být velkou motivací přijmout přinejmenším práci na poloviční úvazek,“řekla k tomu Marjukka Turunenová z finské sociální pojišťovny Kela v rozhovo-

Vedle Finska zahájí v lednu 2017 pokus se zaručeným základním příjmem i nizozemský Utrecht. Čtvrté největší město v zemi bude 300 občanům vyplácet každý měsíc 900 eur. Podobné plány má i nizozemský Haag.

Vůbec první zemí, kde měl být garantovaný příjem zaveden celoplošně, bylo Švýcarsko. Výměnou za zrušení všech sociálních dávek a podpor měl každý občan dostávat měsíčně 2500 franků (61 tisíc korun). Občané to ale v referendu v červnu 2016 odmítli.

ru pro finský veřejnoprávní rozhlas YLE. Jejím dalším argumentem je, že stabilní základní příjem, který by byl zbaven nálepky, že se jedná o státní podporu v nouzi, by mohl motivovat občany k větší aktivitě na trhu práce.

Řada Finů něco takového dosud odmítala z obavy, že jim budou sníženy sociální dávky anebo by jim po zdanění zůstalo reálně méně peněz, než kolik by jim přinesly dávky.

Odhadované měsíční výdaje průměrné finské domácnosti činí okolo tří tisíc eur.

Do projektu se zaručeným příjmem byli vybráni občané z celé-

Principům zaručeného základního příjmu se podobají modely, které se uplatňují v Mongolsku nebo na Aljašce. V obou případech mají jejich občané tímto způsobem získat podíl na příjmech z přírodního nebo nerostného bohatství. Aljaška takto vyplácí ze zvláštního fondu svým občanům jednou ročně několik set dolarů. Pro rok 2016 to bude 1022 dolarů. Mongolsko plánuje podobné řešení.

V Německu zatím probíhá několik menších projektů na bázi crowdfundingu.

ho Finska, a to ve věku 25 až 58 let, kteří byli během listopadu registrováni jako nezaměstnaní.

O potřebě zavést garantovaný příjem panuje ve Finsku široká shoda napříč politickým spektrem. V průzkumech veřejného mínění ho podporuje 70 procent občanů země.

Vláda reaguje na pokračující hospodářskou recesi

Současná pravicová vláda premiéra Juhy Sipiläho si od tohoto opatření slibuje snížení nákladů na udržení sociálního státu, což byl jeden z jeho hlavních slibů před posledními volbami v roce 2015.

Činí tak v neposlední řadě i kvůli recesi, s níž se Finsko již několik let potýká. S tím souvisí i na finské poměry vysoká nezaměstnanost, která se pohybovala během letošního roku okolo osmi procent.

Pravidelná výplata pevné částky má také přispět ke snížení byrokracie. Kdo nyní nemá práci a dostává od státu podporu, musí prý nyní dle Turunenové ze státní sociální pojišťovny Kela neustále vyplňovat formuláře a žádosti, což pak odpadne.

„Kromě toho to dává lidem elementární jistotu, protože mohou počítat s tím, že jim peníze pravidelně dorazí ve stanovenou dobu,“doplnila Turunenová pro YLE. Odpadnou prý také kontroly ze strany úřadů práce, jestli občané systém nezneužívají a nepracují například načerno.

Vláda proto předpokládá, že již po roce projekt vyhodnotí a rozhodne o jeho případném rozšíření na dalších 10 tisíc nezaměstnaných.

Státní sociální pojišťovna Kela původně pro vládu během uplynulého roku vypracovala několik variant. Některé z nich počítaly s daleko širším okruhem zapojených lidí a vyšší sazbou, jež měla činit až 800 eur (21 500 korun).

„Chtěli jsme základní příjem zavést v obci s minimálně 10 tisíci obyvateli. Kromě toho vybrat stejně velkou skupinu obyvatel, kteří mají práci, a porovnat jejich chování,“řekl k tomu šéf výzkumného centra sociální pojišťovny Kela Olli Kangas.

Zatím totiž neexistují žádné seriózní studie, jež by mapovaly chování zaměstnanců s garantovaným příjmem. Vláda se ale rozhodla pro úspornější variantu, která omezila výplatu zaručené částky pouze na nezaměstnané.

Pětimilionová země na severu Evropy se chce při financování sociálního státu vydat novou cestou. Cílem je ušetřit, ale také motivovat občany, aby se nevyhýbali i špatně placené práci.