Rusko staví přes Amur „most družby“s Čínou
MOSKVA/PEKING/PRAHA Stavbu mostu, který by spojoval dvě asijské velmoci, Čína s Ruskem projednávala celých dvacet let. Tento týden konečně na obou březích řeky Amur dělníci poprvé kopli do země. Lidé ze sibiřského města Blagoveščenska, ležícího na levém břehu, by se za tři roky měli pohodlně dostat na pravý břeh do čínského Chej-che, a naopak. Číňané, kteří už teď velmi aktivně „osidlují“Sibiř, budou mít značně zkrácenou a usnadněnou cestu na ruské trhy – lodě již na převážení zboží nestačí. Vzdálenost mezi oběma městy vzdušnou čarou je jen 526 metrů. Most ale bude vzhledem k charakteru terénu dlouhý více než kilometr. Vybudovat je zapotřebí i jedenáct kilometrů příjezdových komunikací a platební terminály. „Nakonec tento most spojí dva břehy, na kterých stojí metropole Poamuří a čínské město Chej-che. To umožní dynamický rozvoj jak nám, tak provincii Chej-lung-ťiang,“prohlásil na slavnostním zahájení stavby gubernátor Amurské oblasti Ruska Alexandr Kozlov. „Most bude symbolem přátelství, spolupráce i společného rozvoje,“prohlásil.
Ruská strana, která si na svůj díl půjčila v čínské bance, investu- je do stavby 13,6 miliardy rublů (asi 5,8 miliardy korun), čínská pouze 5,2 miliardy.
Syndrom hrozby
Vedle mostu v Amurské oblasti se staví ještě jeden „most rusko-čínského přátelství“přes řeku Amur, ovšem už deset let se ho nedaří dokončit. Obrovská železniční konstrukce měla spojit největší a nejlidnatější stát světa. Jenže zatím k tomuto geopolitickému počinu pár metrů chybí. Most nedosahuje k ruskému břehu a trčí směrem k ruské pohraniční obci Nižněleninskoje v Židovské autonomní oblasti. Důvod? Rusové svůj kratičký díl mostu nepostavi- li. Přitom dokončení mostu by významně zkrátilo pozemní cestu z Ruska do Číny – nyní musí obchodníci putovat více než 1000 kilometrů, s použitím mostu by to bylo 230.
Ruský lídr Vladimir Putin po zhoršení vztahů se Západem v roce 2014 deklaroval obrat Ruska na východ, v praxi se to ale nestalo. Moskva a Peking se například před dvěma lety dohodly, že zvýší obrat zboží ze 100 miliard na 200 miliard USD v roce 2020. Jenže v roce 2015 se tento ukazatel snížil o téměř třetinu na 68 miliard dolarů. Zaostává i stavba plynovodu Síla Sibiře. Dohody podepsané nejvyššími vůdci se jen ztuha realizují sedm tisíc kilometrů daleko odMoskvy. Důvody nejsou podle expertů jen ekonomické, nejde jen o ruskou pomalost či nedůslednost. Viktor Larin z Ruské akademie věd uvedl, že zdržování staveb komunikací umožňujících Číňanům lepší přístup na ruské území je i výsledkem „syndromu čínské hrozby“. Jde o podvědomý strach ze země ekonomicky pětkrát silnější a desetkrát lidnatější než Rusko, které se navíc v celé Sibiři vylidňuje. Vedle toho Čína vynakládá na zbrojení dvakrát víc než Rusko. Pokud ale budou vybudovány pevné mosty, nebudou zbraně k dobytí Sibiře zapotřebí.