Horáček ženou po čtyřicítce
Textař, podnikatel a kandidát na prezidentský úřad Michal Horáček kompletně otextoval, ve firmě Kudy kam, s. r. o., produkoval a vydal třetí sólové album zpěvačky Lenky Nové. Jmenuje se Čtyřicítka. Václav Hnátek tomu albu v MF DNES přisoudil 85 procent ze sta možných a texty označil za „bravurní“. Autor tohoto sloupku se s panem Hnátkem ne zcela ztotožňuje.
V úvodní písni Čtyřicet vyústí refrén do závěrečného dvouverší, v němž to smysl prohrál s rýmem: „Čtyřicet let.../ A co já teď/ s tolika růžemi?/ Jářku, kam s tím?/ Do synonym/ nedorozumění.“Navíc kombinace výrazu „jářku“a sousloví „synonym nedorozumění“ukazuje na metodu „ber kde ber“.
Celé to album „ voní“– v textech, v aranžmá, v grafické úpravě bookletu – zpovědí ženy středního věku a naparfémovaně zajištěné střední třídy. V písni Tenhle dopis, prosím, spal ta žena zpívá, že „Utratila jsem... prostě všechno/ za parfém Jardin sur le Nile“. Pohledem na cenovku zjistíme, že parfém, který se – mimochodem – správně píše Un Jardin Sur Le Nil, stojí nějakých plus minus patnáct stovek ve velkém balení. Takže ta čtyřicátnice, jež vše utratila za tenhle parfém, musela by býti dosti zoufalým sociálním případem.
Pátá z jedenácti písní alba se jmenuje Už se kácí v našem lese. Ano, po čtyřicítce lidi zjišťují, že svět náhle opouštějí již někteří jejich vrstevníci – a příčinou není tragická událost, nýbrž choroba. Ale když v refrénu Horáček nechá zpívat Novou „jen v našem lese už se kácí“, je to nesmysl, protože se logicky říkává „i v našem lese už se kácí“.
Rozverný šanson Z deště pod okap vyztužil Horáček čtyřverším: „Lídr strany, jenž mě viděl/ v podprsence,/ volal ‚Stoupá tlak a klesaj’/ preference!‘“Tak tohle mluví samo za sebe. Stejně tak souzvuk v písni Zabijte ji tiše: „Ať to schytá, jak to schytal/ Usáma bin Ládin,/ zabijte ji v zrcadlení/ výkladů a hladin.“Chudák láska, i když je to často mrcha, tak co má do činění s Usámou?!
Michal Horáček je, umí být schopný. Tyhle verše v písni Poslední noc jsou pěkné: „Jsme samý plán a hlavně spěch,/ a tak nic nestíháme./ A pořád méně umíme/ milovat to, co máme.“Ale jeho posedlá potřeba být efektní, oslnivý, košatý, duchaplný je neméně tak silná jako talent. Jeho umělecká dráha na to doplácí. A totéž se dá předpokládat u jeho politických snah.