Emil Filla a jeho lekce humoru na vážné téma
Karikatury od slavných českých umělců vystavuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Domě U Černé Matky Boží. Jejich námětem je politika, kultura a sociální tematika. Některé satirické kresby překvapí především jménem autora. Patří k nim i to Fillovo.
Během první světové války, strávené v Nizozemsku, přispíval Emil Filla do týdeníku Michel im Sumpf (Michl v bahně). Periodi- kum vydávané v letech 1917–1918 německým dezertérem Hugem Delmesem obohatil Filla o tři desítky trefných karikatur. Většina z nich si brala namušku německého polního maršála Paula von Hindenburga nebo významné politické akty. K vidění je například velmi zdařilá Fillova kresba nazvaná Brestlitevský mír: Německá muzika a ruská tanečnice. Na expozici je sympatické, že představuje i karikované osoby, a to nejen textem, ale i fotografií. Výstava, rozdělená do sedmi blo- ků, se jmenuje Lekce z karikatury – kubismus podle obdobného názvu satirické kresby Zdeňka Kratochvíla ( Lekce z kubismu), nakreslené pro Umělecký měsíčník v roce 1913. Kratochvíl v něm ve své rubrice Veselý koutek glosoval českou kulturní scénu. Průkopník moderní české karikatury přispíval také do Lidových novin, Kopřiv, Šibeniček a Kmenu. Kratochvílovy kresby ovlivněné expresionismem a kubismem mají osobitý rukopis, přísné tahy zrcadlí Kratochvílovu charakterizaci karikatury jako „intelektuální vraždy v oblasti citu“. Síla jeho humoru se projevila i v umění parodovat sám sebe, viz Vlastní karikatura s manželkou z roku 1930.
Dalším velkým námětem karikaturistů byl kubismus a nové směry v umění. Autoři vtipně parodovali jak přístup konzervativců k tomuto směru, tak i kubismus samotný. Satirou se popichovali i sami členové Skupiny výtvarných umělců, která Umělecký měsíčník vydávala a díky níž se kubismus v Čechách prosadil. Málo známé humoristické podobizny Václava Špály, Josefa Čapka, architekta Josefa Gočára, Emila Filly, grafika Františka Kysely a dalších dokumentují, jak silným smyslem pro humor tato garnitura oplývala.
Zajímavé je také setkání s dnes již málo vzpomínaným malířem, kabaretiérem, literátem a hercem Emilem Arturem Pittermannem – Longenem. Jeho album litografií Mravnost pod úředním sklem z roku 1923 paroduje tehdejší společnost, v níž kvetla policejní šikana, cenzura a prostituce. Přes závažné náměty jsou ukázky jeho tvorby příjemným odlehčením, které návštěvníky expozice rozesmějí. Výstava potrvá do 12. února.