USA trestají Rusy za útok na volby
WASHINGTON/MOSKVA/PRAHA Zákon akce a reakce. Přesně to připomíná současné vztahy Spojených států a Ruska. Ruští hackeři se měli podle Washingtonu podílet na ovlivňování listopadových prezidentských voleb ve prospěch designovaného republikánského prezidenta Donalda Trumpa a naopak v neprospěch jeho demokratické protikandidátky Hillary Clintonové. A dosavadní americký prezident Barack Obama přichystal Rusům za vměšování se do voleb odvetu. Jak jinak než v podobě sankcí.
Jejich cílem jsou ruské organizace i jedinci – dvě největší ruské tajné služby GRU (vojenská) a FSB (civilní) a zřejmě také 35 ruských velvyslanců z ambasády ve Washingtonu a konzulátu v San Francisku, kteří mají za úkol do 72 hodin opustit území Spojených států. Deník The New York Times uvedl, že se jedná o zaměstnance tajných služeb – mezi nimiž jsou i čtyři řídící činitelé GRU včetně jejího šéfa Igora Korobova –, kteří patrně přímo vedli útoky na počítače Demokratické strany.
Cílem sankcí jsou také tři společnosti, které GRU poskytují hmotnou podporu. Agentura AP uvedla, že podle demokratů je jednou z nich skupina Fancy Bear. Televize CNN na svém webu napsala, že se sankce týkají ještě dvou dalších Rusů zapojených do hackerských útoků. Podle agentury AP by jimi mohli být Alexej Belan a Jevgenij Bogačev, kteří byli v hledáčku FBI kvůli kyberkriminalitě už několik let. V souvislosti se sankcemi byla též uzavřena dvě ruská pracoviště v New Yorku a ve státě Maryland. Úřa- dy také zveřejnily podrobné informace o tom, jak hackerské akce údajně řízené oběma ruskými tajnými službami na území USA probíhaly.
Tím ale sankce proti Rusku nejspíš nekončí. Podle dvou nejmenovaných amerických představitelů, kteří se ve středu svěřili agentuře Reuters, by dále mohlo jít o cílené ekonomické postihy, žaloby či zveřejnění informací, jež by mohly poškodit ruské představitele nebo oligarchy. Washington se však prý chce vyhnout jakýmkoli krokům, které by zvýšily ruskou hackerskou aktivitu a vystupňovaly kybernetickou válku.
Ruskou nadějí je Trump
Ruské ministerstvo zahraničí jakékoliv vměšování do americ- kých prezidentských voleb opakovaně odmítá. Podle něj sankce poškodí vzájemné vztahy. Ministerstvo zároveň slibuje, že nezůstanou bez odezvy. „Upřímně, už nás unavují lži o ruských hackerech – je to dezinformace Obamovy administrativy, která má omlouvat její vlastní neúspěch,“řekla ve středu mluvčí resortuMaria Zacharovová.
Na tom, že se ruští hackeři podíleli na ovlivňování amerických voleb ve prospěch Donalda Trumpa, se shodly americké tajné služby.
Nastupující prezident Donald Trump zprvu označil názory na ruské vměšování do voleb za směšné, jeho současná reakce už je ale opatrnější. Podle něj by se už věc neměla řešit, nesouhlasí proto ani s uvalením sankcí na Rusko. „Měli bychom se starat o sebe. Myslím si, že počítače lidem velmi zkomplikovaly život. Éra počítačů nás dostala do situace, kdy nikdo přesně neví, co se děje,“sdělil novinářům ve středu na Floridě.
Kauza údajných ruských hackerských útoků s cílem dostat do Bílého domu Donalda Trumpa má důsledky. Washington nyní kvůli ní uvalil na Moskvu sankce.
Obamovu administrativu však už od voleb kritizovali především demokraté, podle nichž přichází potrestání údajných hackerských útoků pozdě. Úředníci ale namítají, že vyšetřování si žádá čas. Podle CNN navíc Bílý dům nechtěl, aby to vypadalo, že upřednostňuje Hillary Clintonovou. Měl za to, že volby vyhraje ona, a obával se, že by Trumpovi – jenž prohlašoval, že volby jsou zmanipulované – jakékoli kroky úřadů sloužily jako munice.
Vyhlašování sankcí proti Rusku (například i kvůli anexi Krymu naposledy před deseti dny) má ale háček. Obama a jeho administrativa už o dalším směřování USA dlouho rozhodovat nebudou a s nástupem Trumpa 20. ledna se očekává, že další sankce proti Putinově režimu už nedostanou prostor, a ty současné mohou být dokonce zrušeny.