Bič na teror? Celostátní rozvědka
Devět měsíců před volbami se politici v Německu trumfují, kdo z nich slíbí lidem víc bezpečnosti. Experti ale podotýkají, že místo nových zákonů by stačilo dodržovat ty stávající. Třeba když se žadatel o azyl dopustí trestného činu, bude vyhoštěn.
BERLÍN/PRAHA Větší pravomoci pro bezpečnostní orgány na spolkové úrovni.
Tak by se dala ve stručnosti charakterizovat opatření, která představil německý ministr vnitra Thomas de Maizi`ere v reakci na předvánoční teroristický útok v Berlíně, při němž zahynulo dvanáct lidí.
Rozpoutal tím debatu, která se netočí jen kolem většího počtu policistů v ulicích anebo častějšího monitorování veřejných prostranství kamerami. Dotýká se totiž samé podstaty federálního uspořádání Německa.
Ministr vnitra, který je považován za blízkého spojence kancléř- ky Angely Merkelové, mimo jiné navrhl, aby do budoucna existovala pouze jedna vnitřní rozvědka na celostátní úrovni a také aby se rozšířily pravomoci spolkové kriminální policie.
„Už nežijeme v 50. nebo 60. letech, ale jako stát čelíme mezinárodnímu ohrožení,“odůvodnil de Maizi`ere své nápady. Včera mu vyjádřila podporu i kancléřka Merkelová.
Jenomže z německých regionů zaznívá ostrá kritika, která není překvapivá. A odpor proti plánům ministra vnitra přišel dokonce i z Bavorska, jehož vláda obvykle proti posílení pravomocí bezpečnostních složek nic nemá.
Německé spolkové země si své kompetence tradičně bedlivě střeží. A to i v bezpečnostních otázkách, kde se nejednou ukázalo, že výměna policejních informací mezi jednotlivými regiony i orgány s celostátní působností neprobíhala vždy optimálně, či dokonce selhávala.
Nedostatečná komunikace není novým problémem
Poprvé se tyto nedostatky ukázaly v souvislosti s působením neonacistické teroristické skupiny NSU.
Ta měla během první dekády nového tisíciletí v celém Německu na svědomí desítku vražd mezi drobnými podnikateli z řad migrantů. Tím, že k nim došlo v různých regionech, mezi nimi dlouho nikdo nehledal spojitost.
Avšak ani sledování islamistických radikálů, respektive jejich následné zadržení neprobíhalo vždy hladce, pokud se odehrávalo v režii zemských orgánů. Znovu to ukázal i nedávný případ Tunisana Anise Amriho, jenž zaútočil 19. prosince na berlínský vánoční trh.
Toho sice přes rok sledovaly tajné služby v Berlíně a v Severním Porýní – Vestfálsku, dokonce se o něm interně diskutovalo, jestli představuje potenciální bezpečnostní riziko, či nikoli.
Přesto ale proti němu nikdo nezasáhl, ani když se Amri dle zachycené konverzace prostřednictvím sociálních sítí snažil získat přístup ke zbraním, případně komplice pro možný útok.
Pokud by ho tajné služby zajistily, mohly na něj uvalit bezpečnostní vazbu a případně ho i vyhostit ze země.
„Federalismus v jeho současné podobě je bezpečnostním rizikem,“přispěl do aktuální diskuse šéf Svazu německých kriminalistů André Schulz. A pro dokreslení situace dodal, že policie používá v jednotlivých spolkových zemích různé počítačové systémy.
Vedle málo funkční spolupráce mezi bezpečnostními sbory na různých úrovních panuje mezi Berlínem a zemskými vládami rozpor i v azylové politice.
Zatímco vláda kancléřky Mer- kelové již loni na jaře rozšířila seznam takzvaných bezpečných států, kam mohou být vyhošťováni odmítnutí žadatelé o azyl, o Alžírsko, Tunisko a Maroko, dané ustanovení stále ještě neplatí.
Důvodem je blokáda návrhu ve Spolkové radě, druhé komoře německého parlamentu kvůli odporu zemských vlád, na nichž se podílí strana Zelených.
Kdo vyhraje souboj o hlasy voličů?
Načasování de Maizi`erových návrhů ovšem zřejmě nesouvisí pouze s nedávným teroristickým útokem v Berlíně.
V sázce je totiž i akceschopnost vlády Angely Merkelové, jíž bylo v souvislosti s předloňskou uprchlickou krizí vytýkáno, že nad bezpečnostní situací v Německu ztratila kontrolu.
Proto mohou být nejnovější návrhy ministra vnitra de Maizi`era považovány za snahu určit v příštích měsících směr vnitropolitické debaty v Německu.
Koncem září se bude volit nový Spolkový sněm a otázka zajištění bezpečnosti bude patřit ke klíčovým tématům, protože mezi voliči po ní existuje největší poptávka. Konkurence v souboji o hlasy voličů je přitom veliká.