Rusové si vybrali menší zlo, afghánský Taliban

KUNDUZ/PRAHA „Uplynulo 15 let od zahájení války Ameriky v Afghánistánu a ruská vláda otevřeně vystupuje na straně Talibanu,“napsal ve svém článku pro server Daily Beast vědecký pracovník Národní nadace pro demokracii (NED) Thomas Jocelyn.

Bývalý gubernátor afghánské provincie Kunduz Umar Safi byl konkrétnější: v paštunské rozhlasové stanici Spogmai prohlásil, že poškozená vojenská technika talibanců je odvážena na území sousedního Tádžikistánu a zde ji na ruských vojenských základnách opravují ruští specialisté.

Navíc před několika dny představitelé afghánských bezpečnostních složek francouzské agentuře AFP řekli, že poslední boje s talibanci o afghánsko-tádžickou hranici přinesly zajímavou kořist – zbraně, které nejen že byly ruské výroby, ale byly z Ruska nedávno dovezené. Kromě toho prý Rusové pomáhají talibancům i finančně.

Zájmy Ruska a Talibanu se shodují

Rusové kontakty přiznávají, i když nechtějí hovořit o jejich úrovni. V listopadu 2016 zvláštní představitel ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov v rozhovoru pro agenturu Anadolu připustil: „Máme jisté kanály, jejichž prostřednictvím navrhujeme talibancům dohodu o celkovém příměří v zemi a ukončení války.“Afghánské novináře šokoval výrokem, že „zájmy Ruska a Talibanu se v mnohém shodují“.

Afghánská vláda ostře protestuje proti jednání s talibanci podle principu „o nás bez nás“. Podle mluvčího afghánského ministerstva zahraničí Šakiba Mustagni- ho Taliban šest let ovládal celou zemi a nastolil v ní teror. Přesto minulý týden v Moskvě proběhly rozhovory Ruska, Číny a Pákistánu o Afghánistánu, aniž by na ně Kreml pozval představitele oficiální afghánské vlády. Účastníci jednání se shodli, že je třeba být vůči Talibanu vstřícný.

Kromě upřímného strachu Moskvy z IS je cílem těchto podivných praktik i zjevná snaha Afghánistán ještě více rozštěpit a dosáhnout jeho rozpadu.

Východ by spolkl Pákistán. Pokud by se na severu Moskvě povedlo nastolit spřátelený režim, Rusko by překazilo plány NATO a získalo by v oblasti kdysi ztracený vliv.

Území nikoho jsou obrovská

Pomoc ruských vojáků je jedním z důvodů, proč Taliban dokázal ovládnout část severoafghánské provincie Kunduz včetně úseku státní hranice s Tádžikistánem. Jiné části hranice jsou „územím nikoho“.

Taková situace je typická v současnosti i pro oblasti na jihu země a západní hranici s Íránem. Čas od času se okresu zmocní rebelové, kteří zavedou své pořádky. Za nějakou dobu jsou vytlačeni vládními vojsky, ale ta obvykle odejdou a zanechají po sobě zmatek a ožebračené obyvatelstvo, které pak neprotestuje proti návratu talibanců.

Provincii Kunduz, hraničící s Tádžikistánem, kde jsou ruské vojenské základny, nyní částečně ovládá Taliban. A to i díky nejnovějším kalašnikovům, kulometům ruské výroby a protitankovým granátometům. Koncem roku 2015 dokonce britský list The Sunday Times a některé afghánské noviny napsaly, že ruský prezident Vladimir Putin se během své návštěvy Tádžikistánu sešel s vůdcem talibanců mullou Achtarem Mansúrem.

Moskva tvrdí, že Taliban je nutný spojenec v boji s Islámským státem, který se snaží zabydlet se v Afghánistánu.

Samotné hnutí Taliban v Afghánistánu ale neskrývá, že jeho hlavním cílem je svrhnout současný proamerický režim a vytvořit nezávislý stát. Ten by se nejspíš jen málo odlišoval od toho, co představuje tzv. Islámský stát.

Pokud by se rozdrobený Afghánistán rozpadl, paštunská území by mohla připadnout sousednímu Pákistánu, na severu by Moskva mohla dosadit spřátelený režim a získat tak opětný vliv v oblasti.