Vodu zdražují i dotace z EU
Nejméně za vodné a stočné budou i letos platit lidé na Krnovsku. Nejdražší vodu mají v malé obci Trnová.
PRAHA Češi budou mít letos přibližně stejné výdaje za vodné a stočné jako vloni. „Z údajů, které máme od jednotlivých vodohospodářských společností k dispozici, vyplývá, že ceny se oproti roku 2016 v průměru zvýší o 1 až 3 procenta,“říká Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR.
Průměrnou celorepublikovou cenu lze podle něj v tuto chvíli odhadnout zhruba na výši kolem 85 korun za kubík. Přesně ale bude stanovena až na základě údajů od všech společností s určitým časovým zpožděním.
Nejméně za vodné a stočné budou i letos platit lidé na Krnovsku. I přes pětiprocentní zdražení to bude jen necelých 48 korun za kubík. Nejdražší zůstává i nadále voda pro lidi ve středočeské obci Trnová, a to 160 korun za kubík. Částku vyšší než sto korun najdou na vyúčtování také například v Plzni či Turnově.
I přes mírný nárůst výše plateb však v porovnání s předchozími roky klesá. „U některých společností se ceny nezmění nebo se změní pouze u jedné z položek, někde se dokonce sníží,“upřesňuje Vlasák. Výraznější zdražení by podle něj mohlo nastat pouze u společností, které k investicím využívaly evropské dotace a daný finanční model investice přímo vyžaduje generování peněz z vodného a stočného.
Co má vliv na cenu vody
Výši vodného a stočného tvoří velké množství položek, které je v zásadě možné rozdělit do tří hlavních kategorií.
První důležitou kategorií jsou náklady, díky nimž provozovatelé dostanou vodu z vodárny do našich kohoutků a zase zpět. „Sem patří například náklady na úpravu pitné a odpadní vody, chemikálie, elektrická energie na čerpání, mzdové náklady nebo potřebný materiál. Její součástí jsou i náklady na opravy vodohospodářské infrastruktury, které jsou vzhledem k historickému podinvestování značné,“vysvětluje Petr Mrkos, generální ředitel společnosti Pražské vodovody a kanalizace.
Druhou velkou skupinu tvoří investiční náklady na obnovu a rozvoj vodárenské infrastruktury. Právě sem skrze nájemné, které provozovatelé platí jejím vlastníkům, tedy městům a obcím, směřujímiliardy korun ročně. Například v Praze tato položka představuje podle informací Pražských vodovodů a kanalizací téměř 40 procent veškerých nákladů.
Třetí soubor pak představují odvody do státní kasy, tedy DPH, ostatní daně a poplatky, mezi které patří například poplatky za čerpání surové a podzemní vody nebo poplatky za vypouštění vyčištěné odpadní vody. Ty jsou u nás jedny z nejvyšších v Evropě. „V současné době činí více než 40 procent prostředků z vybraného vodného a stočného,“upřesňuje Vlasák.
Krátce shrnuto, největší vliv na vývoj výše vodného a stočného mají zpravidla inflace, objem spotřebované vody, rozsah obnovy vodárenské infrastruktury v daném roce, nájemné pro vlastníky nebo odpisy majetku, popřípadě i vývoj legislativy. Změny těchto faktorů jsou v jednotlivých lokalitách velmi odlišné, a tak i u jedné společnosti může docházet v různých oblastech k různému vývoji ceny.