Pomůže nám mobil šetřit?

Algoritmy, které spočítají přesně ty drobné a zbytečné útraty, jež máme tak rádi, představily už loni britské banky. Automatické počítání a zobrazování toho, za co dáváme peníze, nicméně nabízí s většími či menšími úspěchy už i české finanční domy.

Že se program, který nám řekne, abychom raději jedli doma než v kantýně či restauraci, nedá brát na lehkou váhu, ukazuje i vyšetřování, kterému je podrobil ostrovní antimonopolní úřad. Různé startupy totiž radí, jak ušetřit právě na bankách a poplatcích.

Mobil, který máme prakticky pořád před očima a kterým brzy budeme platit, může být pro podobné pošťuchování přímo dokonalý. Jak ostatně ukazují desítky oznámení, která nám denně vyskakují. Ale která také často bez čtení odklikáváme...

EKONOMIE NEROZUMU

Na jednu stranu nás totiž příznivci psychologického přístupu učí, že člověk není tak racionální, jak si myslí klasická ekonomie. Nikde to přitom není zjevnější než v utrácení za zdánlivé maličkosti a v neschopnosti pořádně šetřit. Na stranu druhou ale stejná škola říká, že filtrujeme a ignorujeme i podobná varování, pokud je jich moc.

Takové správné mobilní pošťouchnutí tak musí být skutečně chytře vymyšlené, aby nás spíš od úspor neodradilo a ještě návdavkem nenaštvalo. Profesoři Shlomo Benartzi a Richard Taler proto už před více než deseti lety v plánu na chytřejší spoření na stáří – příznačně pojmenované SMarT neboli chytře – navrhova- li, aby se částka spoření zvyšovala automaticky o pár procent s každým zvýšením platu.

Podobně by se frekvence otravných varování typu „opravdu si chceš koupit další krabičku?“mohla úměrně zvyšovat s každou další. Chytré algoritmy navíc odhadnou, kdy jdeme do trafiky, cukrárny nebo hospůdky, a začnou pošťuchovat v řádném předstihu a s řádnou intenzitou. Jenom je třeba mít na paměti základní pravidlo, že nic se nemá přehánět. Jinak by mohl mobilní kamarád skončit třeba na dně půllitru.