Vědci „luští“záhadné biorytmy
Bohužel stále ještě výjimečnou událostí je pro české vědce zisk grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Jediným úspěšným žadatelem v ČR se v soutěži o konsolidační granty – podpory pro již etablované vědce – stal entomolog David Doležel z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Jeho tým získal na pětiletý výzkum „fotoperiodických hodin“u hmyzu dva miliony eur čili 54 milionů korun. Dvaačtyřicetiletý Doležel, jenž se zabývá adaptací hmyzu na sezonní změny a působil i v USA, patří mezi pouhých 314 vědců v Evropě, kteří dosáhli na štědré financování. České ústavy získaly grant jen osmkrát.
Proč je téma hmyzích biorytmů tak důležité? „Ačkoli známe tisíce druhů hmyzu se schopnostíměřit délku dne a podle té předvídat změny ročních období, skutečný mechanismus těchto vnitřních hodin je nejasný jak na molekulární, genetické, tak i na anatomické úrovni. Před sebou máme velmi důležitou a základní adaptaci, u které v podstatě vůbec nezná- me mechanismus,“řekl Doležel o průkopnickém bádání.
Zajištění týmu i doktorandů
Tento typ ERC grantů je určen vynikajícím vědcům, kteří mají sedm až dvanáct let od doktorátu, ale potřebují konsolidovat své výzkumné skupiny. Proto více než polovina z pětileté podpory půjde na platy poměrně velkého týmu lidí: čtyř postdoktorandů, dvou techniků i doktorandů (jinak závislých na malých stipendiích).
Pro studenty je to vynikající možnost, jak se dostat k výzkumu světové úrovně. „Výstupem je vysvětlit, jak celý mechanismus foto- Rok 2013 (1 získaný grant):
Michal Koucký (MFF, Univerzita Karlova) – IT, počítačová věda Rok 2014 (4 získané granty):
Petr Svoboda (Ústav molekulární genetiky Akademie věd) – genetika
Jan Kuneš (Fyzikální ústav Akademie věd, od loňska však na TU Vídeň) – magnetické materiály
Josef Urban (CIIRC–ČVUT) – umělá inteligence, kybernetika periodických hodin vypadá a jak to funguje. Tedy výstupem budou vědecké publikace a pochopení základní biologie,“říká Doležel, jenž vyučuje na Jihočeské univerzitě různé kurzy jako kurzy chronobiologie či funkční genomiky.
Motivací k zisku takto prestižního grantumu bylo úsilí o rozluštění záhady. „Studujete fenomén, protože je natolik zajímavý, že to samo o sobě za to stojí. Navíc dostanete důvěru, že na něco i přijdete... Konkrétní aplikace z toho plynou až následovně – pochopením mechanismů řídících sezonní rytmy můžeme specificky cílit na určité hmyzí škůdce, možná vyro-
Michal Otyepka (RCPTM/ Univerzita Palackého) – 2D chemie
Jana Roithová (PřF, Univerzita Karlova) – hmotnostní spektrometrie Rok 2016 (1 získaný grant):
David Doležel (Biologické centrum Akademie věd) – entomologie Pramen: ERC, LN bit šetrnější insekticidy. Ale než vůbec začneme o těchto možnostech uvažovat, musíme nejprve pochopit, jak to celé funguje – a to je právě cíl našeho projektu,“vysvětluje David Doležel.
České stopy ve Skotsku i Vídni
V seznamu 314 oceněných vědců z rozličných disciplín, kteří celkově získají 605 milionů eur, figuruje ještě jedno české jméno: Tomáš Čižmár. Ten získal doktorát v Brně na Masarykově univerzitě a Akademii věd, ale od roku 2007 působí ve Skotsku. Nyní vede výzkumnou skupinu ve skotském Dundee, kde se zabývá komplexní a biomedicínskou fotonikou.
Elitní ERC granty bývají vázány na konkrétní řešitele, kteří se během trvání získané unijní podpory mohou i s grantem přestěhovat jinam. To se stalo i u jednoho z českých držitelů. Jan Kuneš sice v roce 2014 získal týž „consolidator“na výzkum magnetismu, ale z Fyzikálního ústavu Akademie věd přešel loni do Rakouska.
Jak v říjnu 2016 informoval deník Der Standard, expert na nové materiály zamířil i s dotací na Technickou univerzitu Vídeň.