Jak jsou vědci „propojeni“

ro polovinu), pak fyzikální obory a následně i vědy o živé přírodě – včetně genetiky či medicíny. Z institucí dominuje Akademie věd (61,29 bodu) se silnou trojkou kamenných univerzit v zádech: Karlovou (29,71 bodu), Masarykovou (13,26 bodu) a Palackého (9,61 bodu), jež díky třem novým olomouckým centrům výrazně posiluje.

Druhotným výstupem z tohoto seznamu, skládaného z tisíců vědeckých prací a rozpočtených až na setinkové přínosy jednotlivých vědců, ústavů a souhrnně i států, je Nature Index Collaborations. Ten ve své nejnovější edici naznačuje, ze kterých vazeb prýští nejvíce poznatků, jež vysvětlují i proměňují náš svět. „Vědecké kolaborace, především mezinárodní partnerství, vytvářejí nejkvalitnější výzkum. A co více: ústavy a země, které provozují špičkovou vědu, mají tendence k zakládání nejsilnějších spoluprací,“píše v úvodu speciální přílohy časopisu Nature editorka Nicky Phillipsová.

Brexit znamená brexit

Z nashromážděných dat za rok 2015 je zřejmé, že světově nejatraktivnějším výzkumným partnerem jsou Spojené státy. Z deseti nejčilejších bilaterálních „paktů“patří totiž hned osm USA plus nějaké další spolupracující zemi: dle objemu výsledků postupně Číně, Německu, Velké Británii, Francii, Kanadě, Japonsku, Itálii a Austrálii. Ve světovém TOP 10 vědeckých dvojic se bez Američanů obejdou toliko dva páry: spojení Němců s Brity a Němců s Francouzi.

Analytici za rok 2015 započetli celkem 57 421 vědeckých článků, z nichž 24 951– čili přes dvě pětiny – mělo více mezinárodních autorů. Mezi těmito kolaborativními studiemi výrazně převažovaly texty z fyzikálních věd (46,2 procenta) před vědami o živé přírodě (25,5 procenta), chemií (20,9 procenta) a environmentálními disciplínami (7,4 procenta).

Viditelným trendem od roku 2012, kdy se čím dál používanější index zrodil, je nárůst mezinárodních spoluprací – a to ve všech čtyřech sekcích věd. Nejvýrazněji se zvedly u chemiků – o 29 procent za pár let. Druhé v pořadí jsou vpřed pádící biologické disciplíny: o 19 procent.

Bez mezinárodní spolupráce by to měla excelentní věda těžké. „Britské analýzy z posledních patnácti let ukazují, že vědecké publikace se spolupracovníky z více zemí bývají otištěny v časopisech s vyšším impakt faktorem a s významnější citovaností. Špičková vědecká pracoviště jsou celosvětově úzce propojená, vzájemně sledují své výzkumy i publikace,“řekl před rokem LN Otakar Fojt, vě- decký atašé britské ambasády v Praze. „V mnohých případech pracoviště nezvládají sama provádět rozsáhlá měření nebo klinické studie – například Cancer Research UK u vzácných druhů rakovin –, a spojují se proto do mezinárodních klastrů,“uvedl Fojt u příležitosti minulé edice Nature Index Collaborations.

Jen pár měsíců poté, 23. června 2016, Britové hlasovali o vystoupení své země z Evropské unie, pro což se vyslovilo skoro 52 procent voličů.

Eventuálním dopadům brexitu se tak věnuje i speciální vydání nového žebříčku. Podle něj ve sledovaném období vydalo alespoň nějakou studii s partnerem z EU přes 700 britských univerzit a institucí – zdaleka nejčastěji v biovědní oblasti. A především s Němci (ostatně, jak je uvedeno výše: je to šestá vůbec nejčilejší vědecká součinnost na světě), dále s Francouzi, Italy, Španěly a s Nizozemci.

Metodika citovaného žebříčku ovšem umožňuje vysledovat i nejčastěji se prolínající spolupráce jednotlivých ústavů. Nejvíce bodů za unijní vazby nasbíraly Cambridžská univerzita s Italským národním ústavem pro astrofyziku (35,11 bodu), dále Oxford (21,60) i Cambridge (19,20) s francouzskou univerzitou Paris 6, pak Liverpool, opět s astrofyziky z INAF (17,97), a první pětku uzavírá spojenectví Durhamu s Leidenem v Nizozemsku (17,60). Jak se vyvolání 50. článku Lisabonské smlouvy promítne do dalších spoluprací s EU, zůstává nejisté.

Francouzi na špici

Pokud nějaká organizace nemá nouzi o spolupráci s jinými subjekty, je to francouzská „akademie věd“– soubor mnoha výzkumných středisek známý jako Centre national de la recherche scientifique (CNRS). Rankingu po roce zase kraluje – CNRS vykázalo nejen nejvíce kolaborativních bodů, ale rovněž rekordní počet partnerů u společných studií: 2960!

Pro srovnání: s celkově šestou americkou agenturou NASA pro výzkum vesmíru vykázalo alespoň nějakou studii 1128 partnerů, se třetím ženevským střediskem Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) pak „jen“682 institucí. V těchto ukazatelích drží s Francouzi krok pouze bodově osmý Harvard (2453 partnerů) a německý Max-Planck (2385).

Z postkomunistické Evropy se do první stovky nejzasíťovanějších institucí dostala jenom Ruská akademie věd na 44. pozici a také 75. Kurčatovův institut pro jaderný výzkum sídlící poblíž Moskvy. Nikdo další. Kromě transatlantických a mezinárodních vazeb si však editoři předního časopisu v doplňujících textech navíc posvítili na dvě metropole, kde se to hemží propojením institucí – a to i v rámci jednoho města. Tím prvním je Paříž, druhým Tokio. Na případě japonské megapole je velmi pěkně vidět, jak se pod studiemi v oněch předních 68 vědeckých časopisech neobjevují výhradně afiliace akademických velikánů typu Tokijské univerzity, univerzity Waseda nebo nedalekého centra RIKEN, ale též technologických firem: Hitachi či Mitsubishi.

Dobří vědci neustále opakují: věda je mezinárodní. Musí být totiž obohacována novými nápady, ideálně i odjinud, aby neustrnula. Dokladem, že nejdůležitější objevy vycházejí z činnosti vícerých týmů, je nejnovější žebříček Nature Index Collaborations. Nejvíce spoluprací v něm mají američtí a čínští vědci. Pokud si občas kapitáni českého průmyslu utahují ze základního výzkumu – nakolik prý čeští akademici přispívají do pokladnice poznání –, sluší se jim odpovědět, že dost

Nejtěsnější vazba na Zemi

Měření – stále na základě získaných dat z Nature Indexu – neušly ani nejsilnější dvoustranné spolupráce ústavů. Nejtěsnější plodnou vazbu na Zemi mají zásluhou 340 započtených bodů za své články Harvardova univerzita s Massachusettským technologickým institutem (MIT). Jsou od sebe vzdáleny pouhé tři kilometry a mají též společný projekt: biomedicínský Broad Institute, který ve zvláštním vydání představuje mimo jiné slovenská hematoložka Zuzana Tóthová.

Druhý nejužší vztah má – změřeno tedy získanými 255 body – Kalifornská univerzita v Berkeley s nedalekými slavnými laboratořemi Livermore. Třetí světový post patří pak dalšímu lokálnímu spojenectví: a sice Pekingské univerzity a chemického ústavu Čínské akademie věd (241 bodů), která jde celkově neustále nahoru v počtu kvalitních vědeckých prací otištěných v elitních západních žurnálech. Není tudíž divu, že se v posledních čtyřech letech čínsko-americké top kooperace více než zdvojnásobily.

„Nehledě na pohnutky, jež svádějí výzkumníky nebo jejich instituce dohromady, spolupráce je dnes všudypřítomným rysem vysoce kvalitní vědy. A jak se vědci noří stále hlouběji do říše nesmírné složitosti, komplexity, bude potřeba sdružování intelektuálního potenciálu i zdrojů jen a jen větší,“předvídá vývoj ve svém editorialu Nicky Phillipsová.