K vybíjení ptáků se používá smrticí plyn
Preventivní opatření proti ptačí chřipce
Tisíce vybitých kusů drůbeže a zakázané výstavy ptactva. Takové jsou zatím důsledky ptačí chřipky, která se po deseti letech vrátila do Česka.
PRAHA Celý chov ptactva museli včera vybít veterináři ve středočeské obci Lázně Toušeň, kde o víkendu zaznamenali výskyt ptačí chřipky. Mezi 1025 kusy drůbeže byli také pávi a několik pštrosů.
Vstup do ohniska nákazy byl zakázán. Podle místní obyvatelky Andrey Bilikové v obci žádná další mimořádná opatření nebyla: „Jenom rozesílají dotazník.“Ten veterináři distribuovali v okruhu deseti kilometrů. Na základě výsledků potom získají přehled chovů, které jsou v ochranném pásmu.
Snad ptáci netrpí
Způsob likvidace ptáků se odvíjí podle počtu kusů. V malých chovech veterináři zvířata utrácí pomocí smrticích injekcí. Jedná-li se o velkochov, je použit plyn.
Mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal předpokládá, že zvířata při usmrcení netrpí. „Pokud usmrcení provede odborně veterinář, neměla by zvířata trpět. Ale nikdo z nás se nedokáže vcítit do umírajícího zvířete.“Mrtví ptáci jsou poté odvezeni v kontejnerech do asanačního podniku.
Veterináři musí mít na sobě po celou dobu speciální ochranné pomůcky. Aby nepřišli do kontaktu s nemocnou drůbeží, jsou oblečeni do kombinézy, gumových rukavic, mají brýle a respirační přístroje. Ačkoliv se vir na člověka běžně nepřenáší, jsou všichni, kdo přišli do kontaktu s drůbeží, preventivně pozorováni lékařem.
Zoo jsou zatím mimo ohrožení
Nákaza se sice už přiblížila hlavnímu městu, pražská zoo ale zatím žádné zvláštní obranné kroky nechystá. Její mluvčí Jana Myslivečková uvedla, že zahrada se řídí pre- ventivními opatřeními, která platí po celý rok. Podobný přístup zvolili i v brněnské zoo. Mimořádnou ochranu svých svěřenců zahrada podle mluvčí Gabriely Tomíčkové zavede až ve chvíli, kdy ji doporučí veterinární správa. Podle Pejchala to zatím není potřeba.
„Zoologické zahrady musí přijmoutmimořádná opatření v případě, že se nachází v ochranném pásmu, které je v okruhu deseti kilometrů od výskytu nákazy. V současné chvíli žádná zoo v tomto okruhu není,“uvedl Pejchal.
Státní veterinární správa nicméně už jedno bezpečnostní opatření vyhlásila. Do konce ledna jsou zakázány veškeré výstavy okrasných ptáků a drůbeže. Výstavu drůbeže už zrušili pořadatelé v Lysé nad Labem.
Přehlcení veterináři
Kvůli aktuálním případům ptačí chřipky na Moravě a ve středních Čechách se na SVS hromadí oznámení o uhynulých ptácích, naleze- ných v přírodě. Pejchal upozorňuje, že lidé by neměli zapomínat na možnost přirozeného úhynu. Zda jde o nákazu, veterináři většinou vyšetřují až při vícenásobném výskytu mrtvého ptactva. Standardně se prošetřuje úhyn pěti a více jedinců. „Nyní nám volají lidé kvůli nálezu jednoho mrtvého ptáka. Veterináři ale nemají kapacitu prošetřit všechna oznámení. Dá se říci, že v těchto dnech nestíháme.“
Ptačí chřipka se vyskytla v Česku bezmála po deseti letech. Kvůli nákaze už museli veterináři vybít chovy v Moravském Krumlově a Brodě nad Dyjí. V Ivančicích pro velký počet drobných chovů vybíjení pokračovalo do včerejšího večera. Dnes se bude týkat firemního chovu kachen uMoravského Krumlova či malochovu drůbeže ve Vedrovicích na Znojemsku.
Ministerstvo zemědělství je připraveno poskytnout chovatelům finanční náhradu za výdaje spojené s likvidací chovů. V Lázních Toušeni u Prahy
Zamezit jakémukoliv kontaktu mezi drůbeží a volně žijícími ptáky.
Drůbež z výběhů by chovatelé měli přesunout do vnitřních prostor.
Nemůže-li chovatel provádět chov v uzavřeném prostoru, měl by nad výběhem postavit voliéru.
Krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem.
Chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačího trusu.
Vhodně využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce.
Zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků.
Oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři.
Nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.
Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží.
Při podezření z nákazy dezinfikovat veškeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí, nebo je ve stájích nechat.
Pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci.
Venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany).
Drůbež držet stranou od ostatních chovných ptáků, jako jsou pávi, pštrosi i okrasní ptáci.
Poučit děti, aby se nedotýkaly nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží.
Při zahraničních cestách do oblastí postižených ptačí chřipkou se vyhýbat trhům s drůbeží, nekonzumovat jídla na ulici.
Nezpracovávat nemocnou drůbež.
Dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží).
Zdroj: Státní veterinární správa ČR