Britové si po brexitu hledí USA

Teoreticky by měly americko-britské vztahy po inauguraci Donalda Trumpa jen vzkvétat. Navzdory tradičnímu „speciálnímu partnerství“se ale Londýn a Washington liší například v pohledu na politiku ruského prezidenta.

LONDÝN/PRAHA Pokaždé když se britský ministr zahraničních věcí Boris Johnson vydá do New Yorku, má to pro něho i osobní rozměr. V roce 1964 se tam narodil.

Tentokrát ovšem šéf britské diplomacie zavítal do svého rodiště bez předchozího ohlášení, zato s jasnou misí: ještě předtím, než za několik týdnů nastoupí nová administrativa prezidenta Donalda Trumpa, navázat kontakty se zástupci jeho týmu.

Již v neděli večer se proto setkal s blízkými spolupracovníky příštího prezidenta. Mezi nimi byl i Trumpův zeť Jared Kushner a budoucí hlavní stratég Bílého domu Steve Bannon, jenž vminulosti založil a vedl kontroverzní zpravodajský server Breitbart News.

Včera se pak Johnson sešel s šéfem americké Sněmovny reprezentantů Paulem Ryanem a dalšími významnými republikány.

Bývalý britský velvyslanec ve Spojených státech sir Christopher Meyer později pro BBC uvedl, že Johnsonova cesta do Spojených států byla velmi důležitá, aby zjistil, jak uvažují klíčoví aktéři budoucí administrativy.

Británie má, pokud jde o novou americkou vládu, značná očekávání. Poté, co její občané v červnu loňského roku rozhodli o odchodu z Evropské unie, je jejím hlavním zájmem prohloubit vztahy se Spojenými státy, stejně jako i s jinými velkými hráči světové ekonomiky, například Čínou a Indií.

Londýn přitom ve všech případech usiluje o co nejrychlejší uzavření dohody o volném obchodu.

Odstupující prezident Barack Obama svého času Brity varoval, že pokud by chtěli po případném odchodu z EU uzavřít s Američany takovou smlouvu, „budou se muset postavit na konec fronty“. Naopak Trump se jeví jako otevřenější. V okolí příštího prezidenta se dokonce objevily úvahy, že by Britové mohli rozšířit Severoamerickou zónu volného obchodu (NAFTA).

Již na jaře se proto očekává, že se britské premiérce dostane oficiálního přijetí v Bílém domě. V neděli to potvrdil i sám Trump, když prostřednictvím Twitteru oznámil, že se „velmi těší“na setkání s Theresou Mayovou. Vedle toho budoucí prezident vyzdvihl, že Britové jsou dlouhodobým a speciálním spojencem Spojených států.

I Mayová v neděli pro stanici Sky News uvedla, že měla dosud s Trumpem dva „pozitivní rozhovory“.

Sporná postava Farage

Snahy londýnské vlády o dobré vztahy s Trumpem ovšem kalí dvě skutečnosti.

Jednak je to odlišný pohled na politiku ruského prezidenta Vladimira Putina, kdy Britové dávají najevo nelibost, že by se mohli Trump a Putin politicky sblížit.

Druhým sporným momentem je postava bývalého šéfa britské euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage.

Ten nejenže Trumpa několikrát aktivně podpořil v jeho prezi- dentské kampani, ale byl především prvním britským politikem, s nímž se Trump po svém vítězství osobně setkal.

Naopak premiérka Mayová sice poslala Trumpovi po jeho zvolení gratulaci, britská média si však všimla, že jí vítěz amerických prezidentských voleb následně telefonicky kontaktoval až jako devátou v pořadí a až poté, co zavolal šéfům vlád Austrálie nebo Irska. To bylo interpretováno jako políček premiérce.

Později vyvolalo určité rozpaky, když Trump navrhl, aby se příštím britským velvyslancem ve Spojených státech stal právě Farage. Odůvodnil to tím, že europoslanec a někdejší lídr UKIP, který patřil k hlavním tvářím kampaně za brexit, „by byl skvělou volbou“.

Tato slova měla dle zdrojů, jež citoval list Guardian, vyvolat v kabinetu zděšení. Proto vyslala britská premiérka Mayová již v prosinci dva blízké poradce na důvěrnou cestu do USA s cílem přimět Trumpův tým, aby se „přeorientoval“na oficiální britskou vládu.

Londýn usiluje o co nejrychlejší uzavření dohody o volném obchodu, a to nejen v případě Spojených států, ale i Číny a Indie